Osudový kruh: Francouzský „noir“ režírovaný mistrem svého oboru a zahraný s pozoruhodnou harmonií čtyřmi skvělými herci

Během cesty vlakem z Marseille do Paříže se odsouzenému Vogelovi podaří uniknout policejnímu dohledu a je pronásledován komisařem Matteiem. Ve stejné době se Corey, právě propuštěný z vězení, chce pomstít svému bývalému komplicovi a vymyslí plán na vyloupení klenotnictví. Vogel a Corey se náhodně setkají a rozhodnou se spolupracovat, přičemž do loupeže zapojí i Jansena, bývalého policistu zotročeného alkoholem a halucinacemi.

Typický styl  Jeana-Pierra Melvilla

Osudový kruh je dvanáctým a předposledním filmem režiséra a scénáristy Jeana-Pierra Melvilla. Do kin byl uveden v roce 1970 a představuje jakési poetické shrnutí výjimečné tvorby tohoto slavného francouzského filmaře. Akce je redukována na minimum, stejně jako dialogy, pozornost věnovaná detailům a gestům je dokonale přesná a vypravěčská abstrakce vytváří psychologické napětí, které se soustředí spíše na charaktery jednotlivých postav než na vývoj samotného příběhu.

Zatímco zločinci jednají podle přísného kodexu chování a jsou vázáni mužným přátelstvím a hlubokým smyslem pro čest, síly zákona a pořádku se pohybují mimo zavedené vzorce, překračují hranice stanovené zákonem a nepohrdnou zradou či mystifikací jako prostředky k dosažení svých cílů. Všechny hrdiny spojuje osamělost, melancholie i pocit fatalismu, vědomí osudové porážky, která je čeká.

Kamera Henriho Decaëho je skvělá a navozuje pocit metafyzického pozastavení, stejně jako mimořádné výkony všech čtyř hlavních protagonistů. Alain Delon, Gian Maria Volontà, Yves Montand a Bourvil ukazují v každé scéně své herecké mistrovství.

Osudový červený kruh

Mimochodem originální název snímku zní Le cercle rouge (Červený kruh) a odkazuje na citát, kterým film začíná. Buddha vzal kus červené křídy, nakreslil kruh a řekl: „Je-li psáno, že dva muži, i když se neznají, se musí jednoho dne setkat, může se jim stát cokoli a mohou jít různými cestami, ale v určený den se neodvratně ocitnou v tomto červeném kruhu.“

A právě tento citát následně staví film do světla nejkrajnějšího fatalismu. Příběhy Coreyho (Delon), bývalého vězně právě propuštěného z vězení, Vogela (Volonté), odsouzeného, který odvážně uprchl při převozu vlakem, a Jansena (Montand), bývalého policisty, nyní alkoholika, se neúprosně točí kolem přípravy milionové loupeže v klenotnictví na Place Vendôme.

Není třeba dodávat, že po provedení loupeže je na trojici nastražena nečistá hra komisaře Matteiho (Bourvil) a po vylákání do léčky je neúprosně likvidují agenti v záloze. Ve skutečnosti měl do léčky padnout jen jeden z nich, Corey, ale Jansen a Vogel z loajality ke svému příteli spěchají na místo a nakonec se ocitnou v nechvalně známém „červeném kruhu“.

Zdroj: cinematografo.it, imdb.com

Autor: Martina Šťastná
zavřít reklamu