Chalupáři: Režiséru Františku Filipovi se do natáčení vůbec nechtělo

Jeden z nejoblíbenějších československých seriálů se těší oblibě u diváků dodnes. Komediální sérii příběhů o „Pražákovi“, který si pořídí chalupu na venkově i s nájemníkem, natočil režisér František Filip podle scénáře Václava Pavla Borovičky a Františka Vlčka. Seriál nabitý vtipnými hláškami i legendárními českými herci ale původně vůbec nemusel ani vzniknout.

Menšík na honu

Seriálová obec se nachází na Příbramsku a jmenuje se ve skutečnosti Višňová, v seriálu je název změněn na Třešňovou. Višňová je dodnes navštěvována turisty, kteří se chtějí podívat, kde slavný seriál vznikal, i když se zde točily vlastně jen exteriéry. I tak zde ale herci strávili dost času. Jednou se během natáčení nechal herec Vladimír Menšík přemluvit davem místních, aby s nimi vyrazil na hon. Menšík se ale trefit nechtěl a celou dobu střílel vedle. Přesto se mu podařilo trefit divočáka, jeho hlava dokonce visí v místním hostinci ještě dnes – a je také jednou z atrakcí.

Jak se ztrácelo „křoví“

Na natáčení bylo zapotřebí sehnat hodně lidí do komparzu, a tak se mohli zapsat i obyvatelé vesnice. Mladší ročníky toho ale začaly využívat a dospívající se tak sice zapsali, ale na celý den se zašili u rybníka. Večer si jen přišli pro svou odměnu. Podvodu si ale zanedlouho všimla produkce – a lidé ze štábu si od té doby své zapsané „křoví“ začali bedlivě střežit.

Proč seriál nemusel vůbec vzniknout

Ve chvíli, kdy měl režisér František Filip v rukou scénář k Chalupářům, připadalo mu to doslova jako levné a spotřební zboží. Do natáčení se mu zprvu vůbec nechtělo a měl pochyby o kvalitě příběhu i divácké sledovanosti. Později, když viděl, jak úspěšný a kvalitní seriál vlastně natočil, uvědomil si, jak dobře se rozhodl.

V letech 1971–1989 seriál sledovalo 93 % lidí – a jde tak o nejsledovanější seriál v Československé televizi.  V reprízách se Chalupáři hrají opakovaně dodnes.

Pozdvižení na vesnici

I když byli místní obyvatelé celí paf ze slavných tváří a děti si k nim často chodily pro podpisy, herci se vůbec do povědomí místních nezapsali jako nafoukané osobnosti. Právě naopak, když měli pauzy během natáčení, nejraději hráli karty nebo popíjeli. Největší pozdvižení pak vyvolal požadavek, aby během natáčení nejezdily traktory a neštěkali psi. Místní také valili oči, když viděli, jak každého herce zvlášť na natáčení a z něj přiváží a odváží vlastní taxík. To bylo v té době něco naprosto nevídaného.

Děti z vesnice se ale občas bály Jiřího Sováka, protože měl tendenci je neustále napomínat.

Zdroje: Česká televize, Český rozhlas, CSFD

Autor: Michaela Richterová
ZAVŘÍT