Tenkrát na západě: Hádka mezi režisérem a Eastwoodem, pochybnosti Henryho Fondy i nesmrtelná hudba

Slavný western italského režiséra Sergia Leoneho z roku 1968 je nejen skvělým filmem, ale také jakýmsi milníkem v kinematografii. Tenkrát na Západě je epický film, který se jedinečným způsobem zamýšlí nad minulostí Divokého Západu tak, jak si ho většina z nás pod vlivem mnoha filmů a knih představuje. Velký podíl na atmosféře i úspěchu tohoto snímku měla také hudba Ennia Morriconeho, která obsahuje mnoho známých melodií a motivů. Pro české diváky zůstane tou nejznámější píseň Jednoho dne se vrátíš Věry Špinarové.

Henry Fonda nechtěl hrát padoucha

Henry Fonda roli nájemného vraha Franka původně odmítl. Režisér Sergio Leone dokonce odletěl do Spojených států, aby ho přesvědčil. Když se ho herec zeptal, proč ho do role chce, Leone odpověděl údajně takto: „Představte si, že kamera ukazuje muže ozbrojeného od pasu dolů, který vytáhne pistoli a zastřelí běžící dítě. Kamera se podívá na tvář střelce a je to Henry Fonda.“ Do té doby hrál totiž Fonda až na jednu výjimku jen kladné role a Leone chtěl diváky šokovat. Fonda se nakonec nechal přesvědčit. Následně do Itálie přijel s novým vzhledem, který chtěl ve filmu využít – hnědé kontaktní čočky a knírek. To se ale režisérovi nelíbilo, neboť plánoval velký detailní záběr na Fondu a chtěl, aby diváci okamžitě poznali herce s jeho typicky modrýma očima.

Eastwoodovo odmítnutí a 20 let mlčení

Spolupráce Clinta Eastwooda a Sergia Leone je pravděpodobně jedním z nejúspěšnějších v dějinách kinematografie. Nicméně kvůli filmu Tenkrát na Západě se velmi pohádali a jejich přátelství bylo na téměř 20 let přerušeno. Sergio Leone původně nabídl roli Harmoniky Clintu Eastwoodovi, protože byl přesvědčen, že herec bude po jeho mnoha úspěších chtít pokračovat v práci po jeho boku. Eastwood se však obával, že se v kinematografii mimo spaghetti westerny neprosadí, a tak roli odmítl.

Sergio Leone toto nečekané odmítnutí těžce nesl a rozhodl se s hercem přerušit veškeré styky. Roli nakonec získal Charles Bronson. Režisér nechtěl o Clintu Eastwoodovi údajně už nikdy slyšet a oba dva spolu na dvacet let přerušili kontakt. Když ale v roce 1988 přijel Clint Eastwood do Říma propagovat film Pták, Sergio Leone se rozhodl jejich spor ukončit. Zavolal mu a pozval ho na večeři. O několik měsíců později režisér zemřel na infarkt, naštěstí se předtím oba stihli setkat a vše si vyříkat.

První volbou byla Sophia Lorenová, roli ale nakonec získala Claudia Cardinalová

Sergio Leone chtěl původně do role bývalé prostitutky Jill McBainové obsadit Sophii Lorenovou. Producent Carlo Ponti, manžel hvězdy, byl dokonce ochoten nabídnout značnou finanční podporu, pokud by herečka ve filmu hrála. Nakonec si to Leone rozmyslel, protože se obával rozpolcenosti a tvrdohlavosti Sophie Lorenové. Vybral si jinou italskou hvězdu, Claudii Cardinalovou, která souhlasila s rolí ještě předtím, než si přečetla scénář.

Nezapomenutelný soundtrack

Legendární skladatel filmové hudby Ennio Morricone hudbu skládal podle scénáře, který mu dal Sergio Leone k dispozici, a režisér údajně film pak točil přesně podle hudby. Díky tomu je vždy hudba ve filmu v jedinečném souladu s tím, co vidíme na obrazovce. Původně měl hudební doprovod znít i v úvodní scéně, ale nakonec ve filmu slyšíme jen u vrzání nádražního mlýnu, které protne hluk přijíždějícího vlaku. Byl to prý právě Morricone, kdo režiséra přesvědčil, aby do úvodu hudbu nedával, že bude mnohem působivější nahradit ji jen několika konkrétními zvuky, které v divákovi vyvolají přesvědčivěji pocit opuštěnosti.

Zdroj: corriere.it, imdb.com

Autor: Martina Šťastná
zavřít reklamu