Robert Redford v roli uprchlého trestance Bubbera Reevese, jehož blížící se návrat do rodného města vyvolává u mnoha obyvatel nervozitu. Marlon Brando v roli šerifa Caldera a Jane Fonda jako Redfordova manželka a milenka bohatého naftaře. Herecké obsazení filmu Štvanice je na první pohled hvězdné, přesto se tomuto filmu Arthura Penna, který natočil jen o rok dříve než slavný snímek Bonnie a Clyde, nedostalo zdaleka tolik pozornosti, kolik si zasloužil.
Povědomá zápletka s překvapivým rozuzlením
Na první pohled je Štvanice klasickým kriminálním příběhem. Bubber Reeves uprchl z vězení, i když do konce trestu mu zbývalo už jen pár měsíců. Vrací se do rodného Texasu, kde jeho žena Anna udržuje poměr s jeho přítelem Jakem, synem Vala Rogerse, nejbohatšího muže ve městě.
Místní šerif Calder slíbí, že Bubbera, pokud se vrátí, chytí. To je základní zápletka, která se mohla zvrhnout ve standardní vyprávění o tom, jak se Bubber snaží získat zpět svou ženu, vyhnout se šerifovi a odhalit zkorumpovaného boháče. Naštěstí se film touto cestou nevydává.
Místo toho se nám dostává do rukou město plné doutnající nevraživosti, sexuální, rasové, třídní i generační, která se Bubberovým návratem naplno projeví. Calder je opovrhován, protože obyvatelé města věří, že si ho koupil Val Rogers. Rogersem zase opovrhuje jeho syn, který se trápí pod „otcovou vládou“, aniž by chápal, jak moc ho starý muž miluje. Anna je zamilovaná do Bubbera i do Jakea, situací jí navíc komplikuje chudoba i nevlastní otec.
Mezitím se Edwin Stewart z vlastních důvodů děsí Bubberova návratu a řeší problémy se svou opilou a záletnou manželkou. Ta má vztah s viceprezidentem banky Damonem Fullerem, postavou, která se v průběhu filmu stává čím dál podlejší.
Obraz pokrytecké maloměšťácké Ameriky šedesátých let
V pozadí toho všeho číhá „drobný rasismus“ Texasu poloviny 60. let, kdy jsou černošské postavy napadány bělochy, „oběťmi bílé nejistoty“. Do středu všech těchto složitých, nenávistných vztahů se dostává chudák Bubber, muž, který zdaleka není tak špatný, jak ho všichni vykreslují.
Osudy jednotlivých postav se prolínají uprostřed sobotní noci, kterou si Bubber vybral pro svůj návrat. Od usedlé oslavy narozenin Vala Rogerse sestupujeme po společenské stupnici k bouřlivému večírku Stewartových a pak k parodickému hýření teenagerského davu.
Calder obchází večírky a hledá Annu, protože ví, že pokud se Bubber vrátí, bude to ona, za kým půjde. Anna ale šerifovi nevěří, šerif nemůže věřit svým zástupcům a účastníci večírků začínají věřit, že mohou vzít zákon do vlastních rukou.
Dramatický konec
Aniž bychom rozebírali všechny dějové machinace, kterými film prochází, vše směřuje k nevyhnutelnému tragickému konci, který je celkem jasný v okamžiku, kdy všichni opustí večírky a vydají se do ulic. V takové společnosti se nedá žít, aniž by se člověk neocitl v „honbě na čarodějnice“.
Calder a jeho žena v podání Angie Dickinsonové jsou jedni z mála rozumných lidí v celém městě, kteří neuvízli v síti násilí a podvodů. Calder se zoufale snaží dělat to, co je správné, a chránit ty, kteří ochranu potřebují. Bohužel neúspěšně, jeho boj je marný.
Zdroj: imdb.com, avclub.com
