Dobrodružný historický film Pompeje byl opravdu pojat velmi velkoryse. Režisér Paul W. S. Anderson se snažil dodat filmu autentičnost a chtěl, aby diváci zažili skvělou podívanou. Jenže kvůli tomu měli problém při natáčení hlavně herci, kteří se dusili popelem a nemohli natáčet dlouho v jednom zápřahu.
Režisér se snažil hlavně o autentičnost
Režisér historického dramatu Pompeje chtěl vytvořit opravdu unikátní dílo. Svůj projekt měl v hlavě řadu let, ale až v roce 2014 mu technický vývoj umožnil vše zrealizovat. Nevěnoval však pozornost pouze technické stránce, ale dal si záležet též na kvalitním výběru herců.
Chtěl mít jistotu, že si divák tento snímek opravdu užije. K autenticitě příběhu mu dopomohly také bohaté archeologické poznatky. Celý štáb strávil nějaký čas v Itálii na průzkumech.
Během natáčení se spálilo plno rekvizit
Film vypráví příběh gladiátora Mila, který bojuje o vysněnou svobodu. Sopka Vesuv však rozpoutá ohnivé peklo. Pro potřeby filmu tak bylo postaveno mnoho rekvizit – a při natáčení katastrofy byly páleny. Filmaři často spálili i něco, co nemělo být zničeno, a tak rekvizitáři museli v místě natáčení vyvěsit velké tabule s nápisem „nepálit“, aby filmaři nezničili něco, co mělo být použito i pro následné scény.
Herci vdechovali popel
S ohněm a následným popelem, který byl při natáčení všudypřítomný, měli největší problémy bohužel samotní herci. Jejich pracovní podmínky byly značně ztížené. Když točili dialogy, vdechovali u toho velké množství popela, a nemohli tak pracovat delší dobu v kuse. Během natáčení byli od hlavy až k patě pokrytí hned několika druhy popela, prachu a špíny. Nejvíc na toto nepohodlí vzpomínali Kiefer Sutherland a Kit Harington.
Režisér do filmu povolal též celou řadu komparzistů. V některých scénách se jich objevilo až 300 najednou.
Zdroj: rogerebert, IMDb | foto: Lionsgate
