Přepadení vlaku z Pelhamu: Silné herecké obsazení, vtipné hlášky a skvěle budované napětí dělají z tohoto snímku legendární klasiku

Kultovní film Přepadení vlaku z Pelhamu spatřil světlo světa již v roce 1974, ani po padesáti letech od svého uvedení ale neztratil nic ze své působivosti a aktuálnosti. Tento intenzivní a napínavý thriller s charismatickou dvojicí Walter Matthau a Robert Shaw v hlavních rolích vypráví příběh skupiny ozbrojených mužů, kteří unesou vlak metra a požadují výkupné za životy cestujících. Zatímco se úřady snaží vyjednávat a zabránit katastrofě, napětí roste a tajemství se odhalují, což je filmový zážitek, který obstál ve zkoušce časem.

Název filmu

Snímek, který režíroval Joseph Sargent, vznikl na motivy stejnojmenného románu Johna Godeyho. Scénář podle knižního bestselleru napsal Peter Stone.

Originální anglický název filmu zní „The Taking of Pelham One Two Three“, v češtině se můžeme setkat buď s názvem Přepadení vlaku z Pelhamu, nebo Pelham 123. Pelhalm 123 je rádiový kód vlaku metra, který jezdí na lince Lexington Avenue v New Yorku.

Ve filmu byly použity skutečné záběry

Děj snímku se odehrává v rušném New Yorku a zachycuje drsnou atmosféru 70. let. K úspěchu filmu přispělo i působivé herecké obsazení. Walter Matthau podává nezapomenutelný výkon v roli Zacharyho Garbera, dopravního policisty, který se snaží přelstít únosce. Své role ale přesvědčivě ztvárnili i Robert Shaw, Martin Balsam a Hector Elizondo.

Díky autentickému ztvárnění newyorského metra a napjaté situace s rukojmími byl film chválen za svůj realismus. Ke kvalitě filmu přispívá i skvělá kamera Owena Roizmana.

Pro zvýšení autenticity jsou ve filmu použity skutečné záběry vlaků a stanic newyorského metra. V neposlední řadě atmosféru napětí umocňuje též nezapomenutelná hudba, kterou složil David Shire.

Snímek se stal inspirací pro mnohé další filmy

V roce 1998 byl uveden první remake filmu s českým názvem Tunel strachu, v roce 2009 pak druhý snímek s Denzelem Washingtonem a Johnem Travoltou v hlavních rolích. V češtině jej známe pod názvem Únos vlaku 123.

Inspiraci tímto legendárním snímkem připustil i Quentin Tarantino ve svém filmu Gauneři, když dal svým padouchům jména podle barev.

Nadčasový klenot světové kinematografie

Snímek dobře pokrývá obě dvě strany příběhu. Na jednu stranu se zabývá psychologickými motivacemi únosců, což dodává jejich postavám hloubku, na stranu druhou ukazuje též výzvy, s nimiž se potýkají orgány činné v trestním řízení při řešení situací pod vysokým tlakem.

Kromě toho film dosahuje dokonalé rovnováhy mezi napínavými momenty a vývojem postav a udržuje diváky v napětí od začátku až do konce. Silný závěr filmu pak v divácích rezonuje ještě dlouho po skončení titulků.

Kombinace poutavého příběhu, akčních scén na hraně a smyslu pro realismus činí z filmu Přepadení vlaku z Pelhamu jeden z nejlepších thrillerů 70. let 20. století.

Zdroj: imdb.com, filmschoolrejects.com

Autor: Martina Šťastná
zavřít reklamu