Uplynulo už více než padesát let od chvíle, kdy do kin vtrhl thriller Drsný Harry režiséra Dona Siegela. Tento přelomový film dal Clintu Eastwoodovi jeho nejslavnější roli, vynalezl nový druh antihrdiny i policejního thrilleru a předznamenal kulturní posun od „westernů“ k modernímu městskému policejnímu dramatu jako aréně amerických příběhů o právu, společenském řádu a násilí.
Pistolník moderní doby
Harry Callahan, vrchní inspektor sanfranciské policie, je víc než jen standardní mizantrop. Při své práci se ochotně uchyluje k násilí a neštítí se ani mučení, aby z pachatele dostal informace. Nejnebezpečnější ze všeho je, že věří, že není odpovědný nikomu kromě Boha.
Roli odmítlo hned několik tehdejších hereckých hvězd, většinou z obav z extrémního násilí. Steve McQueen nechtěl hrát v dalším policejním filmu tak brzy po thrilleru Bullittův případ. Burt Lancaster a Paul Newman nesouhlasili se zdánlivě pravicovou politikou postavy, ale právě Newman údajně doporučil producentům „pravicověji orientovaného“ Eastwooda.
Čekáte typický akční film, ale dostanete něco naprosto jiného
Scénář koncipovaný Harrym a Ritou Finkovými dával od prvních fází vývoje jasně najevo, že Harry Callahan není žádný „vzorný skautík“. Nicméně film neodsuzuje, ale ani neschvaluje jeho činy. Místo toho nabízí možná nejjasnější obraz sebepojetí archetypálního policisty, který je jako jediný ochoten dělat špinavou práci, jež drží Ameriku pohromadě, i když to znamená, že se sám ušpiní.
Vklíněn mezi zkompromitovaného šerifa Garyho Coopera ve filmu V pravé poledne a Jacka Nicholsona ve filmu Pár správných chlapů se Harry Callahan představil jako „darebák“, bez kterého ale nemůžeme přežít. Je to zásadní antihrdina 70. let, muž, který poruší zákon, aby ho prosadil.
Mimochodem Harryho slavný revolver Smith & Wesson Model 29 sice pojme náboje ráže .44 Magnum, ale slepé náboje této ráže nebyly v roce 1971 k dispozici. Kdykoli vidíte Harryho zahájit palbu, střílí z téměř identického revolveru Smith & Wesson Model 25.
Přímočarý film bez zbytečného filozofování a psychologizování
Od pečlivě rozmístěných „POV záběrů“ v úvodní scéně Siegel divákům mlčky předává Nietzscheho věčné přísloví o tom, že ti, kdo se zapletou s monstry, jsou předurčeni stát se jedním z nich. Koupající se krásku dovádějící v bazénu na střeše zpočátku zahlédneme přes zaměřovač Škorpiónovy odstřelovací pušky. Když Harry po jejím zabití přijde obhlédnout místo činu, pohlédne na bazén ze stejného místa na stejné střeše. Aby člověk dopadl zločince, musí myslet jako zločinec.
I když film přiznává Harryho charakterové vady, podporuje jeho postoj, že i nedokonalá policie je důležitá a nedoceněná. Když jeho parťák po postřelení rezignuje, Harry si před nemocnicí povídá s jeho ženou. Ta si posteskne nad neúctou veřejnosti k mužům v uniformě, mladá generace se jim dokonce posmívá.
Snímek Drsný Harry měl vliv i na reálný život a svět. Policejní oddělení na Filipínách si prý objednalo kopie filmu pro účely výcviku a došlo také ke dvěma „napodobeninám zločinů s rukojmími“, konkrétně v Austrálii a Německu, které byly zřejmě inspirovány tímto filmem.
Zdroj: imdb.com, moviefone.com
