Bába Tutovka ze Slunce, seno… Neuvěřitelná dáma malých rolí, která dostala slovo až po padesátce.

Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín SFDB.cz na hlavní stránku Seznam.cz
Bába Tutovka ve filmu Slunce, seno... (zdroj foto: youtube.com)

V mládí byla krásná s uhrančivým pohledem, takhle si ji ale nikdo z nás nepamatuje. Do televize a podvědomí diváků se totiž dostala až mnohem později. Přesto na ni nikdy nezapomeneme. Čiperná starší dáma, která měla energie na rozdávání, nám v paměti utkvěla, i když si zahrála vždy jen menší role.


Nestíhali jí ani mladší kolegové

Byla extrémně štíhlá, měla vrásčitou tvář, uhrančivý až nepřítomný pohled a patřil k ní také nezaměnitelný hlas. Úspěchy na divadle sklízela, ale do televize se dostala až v padesáti letech. Od té doby, ale hrála až do své smrti pořád a byla k nezastavení. Režisér Zdeněk Troška na ni vzpomínal takto ,,Byla to naše pusinka, byla s ní ohromná psina. Nezkazila žádnou legraci a byla k neutahání.“

My už padali na hubu a ona měla obrovskou výdrž. Od rána do rána jela v jednom kuse a byla velice společenská. Při životě ji držel jen rum a cigareta. A když opravdu musela jíst, tak si v kuchyni nebo v restauraci poprosila o to nejtlustší maso, co tam měli.

Jak se dostala ke hraní

Valerie Kaplanová se narodila 12. 9. 1917 v Hlinsku. Většinu dětství prožila ve Vídni, a ve dvacátých letech se přestěhovala s rodinou do Prahy. Na jevišti poprvé stála v pouhých třinácti letech. Tatínek si ovšem přál, aby vystudovala rodinnou školu a poté nastoupila do zaměstnání jako sekretářka. Jenže Valerie měla herectví v sobě a nedávalo jí to spát.

I když jako administrativní pracovnice nějakou dobu pracovala, stereotypní zaměstnání jí štěstí nepřinášelo. A tak ve volných chvílích sportovala. Stala se členkou tenisového klubu a to jí později změnilo celý život. Na tenisovém kurtu se totiž seznámila s režisérem Jiřím Frejkou, který se po válce stal ředitelem pražského Divadla na Vinohradech. A on jí také přivedl na jeviště.

Profesionální herečkou se stala po druhé světové válce a začínala v Zemském divadle v Liberci. Největší úspěchy pak zaznamenala až v šedesátých letech ve Východočeském divadle v Pardubicích. Tam přijala angažmá a jeho členkou byla až do svého oficiálního odchodu do důchodu v roce 1979. Ale i poté dál na jevišti vystupovala, hostovala na řadě dalších pražských scén a to i na slavném Divadle na Zábradlí.

Úspěchy ve filmu

Poprvé před kamerou stála až v roce 1951. Zahrála si ve snímku Pionýr režiséra Miloše Wasserbauera. Jenže pak se na ni zase na delší dobu zapomnělo. V roce 1976, ale zazářila jako kmotra s kosou v hudební pohádce Bořivoje Zemana Honza málem králem. A od té doby se jí nabídky na typicky babičkovské role jen hrnuly. Pro svůj typ postavy byla jako předurčená pro role stařenek, babiček, čarodějnic nebo smrtek.

Každou svou roli, ale hrála s láskou a zapálením sobě vlastním. Před filmovou a televizní kamerou si zahrála na sedm desítek rolí. A i když nikdy nebyla prvotřídní hvězdou, nikdy se na ní nezapomene. K roli babičky Škopkové ve Slunce, seno se dostala smutnou náhodou a přesto je právě tato její role asi nejvýznamnější. První představitelka této babičky na posteli, totiž po natočení prvního dílu trilogie zemřela, a tak prostor dostala právě Valerie Kaplanová, která hrála v dalších dvou dílech.

Její poslední filmovou postavou byla role kouzelné babičky Filomény v pohádce Šmankote, babičko, čaruj. Úplně poslední roli v životě si zahrála v bakalářské povídce Krupice a v krátkometrážní televizní komedii Ukradená babička. To už ale bojovala se zákeřnou rakovinou. Svůj boj s nemocí Valerie Kaplanová prohrála dne 13. 5. 1999. Vzpomínat na ni ale budeme navždy.

Její elán a nasazení jí mohli všichni okolo jen závidět. A to na jejích, byť malých rolích, šlo vidět. Jakou její roli máte nejraději?

Autor: Katka Procházková
Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín SFDB.cz na hlavní stránku Seznam.cz
Share on facebook
Sdílet na Facebooku
Share on twitter
Sdílet na Twitteru

Mohlo by Vás zajímat