Nestíhali jí ani mladší kolegové

Byla extrémně štíhlá, měla vrásčitou tvář, uhrančivý až nepřítomný pohled a patřil k ní také nezaměnitelný hlas. Úspěchy na divadle sklízela, ale do televize se dostala až v padesáti letech. Od té doby, ale hrála až do své smrti pořád a byla k nezastavení. Režisér Zdeněk Troška na ni vzpomínal takto ,,Byla to naše pusinka, byla s ní ohromná psina. Nezkazila žádnou legraci a byla k neutahání.“

My už padali na hubu a ona měla obrovskou výdrž. Od rána do rána jela v jednom kuse a byla velice společenská. Při životě ji držel jen rum a cigareta. A když opravdu musela jíst, tak si v kuchyni nebo v restauraci poprosila o to nejtlustší maso, co tam měli.