Již pár dní není mezi námi, ale jeho role zůstanou nesmrtelné. Obzvlášť postava neohroženého a elegantního britského agenta 007 Jamese Bonda, která ohromila miliony filmových fanoušků po celém světě. Ženy a dívky v něm od začátku spatřovaly ideál dokonalého muže, pánové zase vysněný vzor, jak by si přáli, alespoň ve svých nejtajnějších představách, žít a vypadat. Že jde vlastně jen o fiktivní postavu s mnohdy nadlidskými schopnostmi, ví od roku 1962 všichni, ale možná právě v tom spočívá její věčnost. Sir Sean Connery (1930 – 2020) ovšem nebyl jen prvotřídní filmový herec, idol ženských srdcí a „James Bond“, ale i skvělý umělec divadelního pódia, režisér a producent, zajímající se například o sport nebo historii.
Od námořnictva k divadlu
Cesta mezi přední tváře světového filmu, (obzvlášť k legendární postavě, ztělesňující prototyp „ideálního muže“), byla v případě Seana Conneryho klikatá a v počátcích nejistá. Mladá léta budoucího umělce byla totiž snad ve všem, pravým Bondovým opakem. Ač bychom dnes možná neuvěřili, patřil i on do té skupiny slavných herců, jejichž nejbližší rodina přitom neměla nejen s herectvím nic moc společného, ale bohužel ani s jakkoliv úspěšným životním stylem. Svou pomyslnou životní cestičku proto musel od mládí vyšlapávat sám, mnohdy o to složitěji, že ani základní finanční podmínky, z nichž vzešel, nebyly skvělé. Na místo snů, ho tak často musela zajímat především obyčejná obživa. Přesto vytrval.
Sir Thomas Sean Connery se narodil dne 25. srpna roku 1930 v astrologickém znamení Panny ve skotském Edinburghu, a coby kluk vyrůstal ve skutečně skromných poměrech. Jeho maminka Euphemia, roz. McLean se živila jako obyčejná uklízečka a otec Joseph Connery pracoval jako továrenský dělník (továrna na gumy) a řidič nákladního vozu. Dohromady rodina sice nějaké peníze vždy našetřila, ale podmínky, ve kterých musela přežívat, byly více, než šetrné, protože rozpočet stačil sotva na jídlo. Nebylo proto pochyb, že pohledný a schopný Sean, se bude muset co nejdříve postavit na vlastní nohy a začít vydělávat, stejně tak, jako jeho, o osm let mladší bratr Neil. A tak, už jako žák Tollcross Primary School, se mladý Sean snažil hledat příležitostná zaměstnání. Pomáhal jako uklízeč, nějakou dobu roznášel mléko a později zkusil i činnosti zedníka nebo natěrače. Nakonec, (možná pod vlivem puberty, možná pod tíhou všednosti), se v pouhých šestnácti jednoho dne rozhodl, přihlásit k námořnictvu a zkusit vojenskou kariéru. Uniformy se mu líbily, ale vysoké nároky už tolik ne, takže byl nakonec i rád, že ze zdravotních důvodů došlo po dvou letech k jeho vyřazení. Následovaly další práce, nejčastěji na stavbách, při nichž pak získal nejen peníze, ale i rozhodující fyzičku, která ho nakonec dovedla až před objektivy kamer.
Mr. Universe i Dr. No.
Vzhled, který byl u Conneryho vždy předností, mu skvěle posloužil v roce 1953, kdy se od známého dozvěděl o jakési soutěži Mr. Universe, vyhledávající pohledné, urostlé muže a přihlásil se. Výhra z toho sice nebyla, ale účast v soutěži mu nakonec posloužila jako odrazový můstek pro skutečné herectví. Protože už od roku 1951 působil jako člen sboru londýnského souboru South Pacific a měl za sebou nějakou tu zkušenost, rozhodlo se mu záhy několik dalších tvůrců, nabídnutím drobných roliček, (které byly nejen jevištní, ale záhy i filmové), podat pomocnou ruku. Z těch pak vzešly i první příležitosti před kamerou, jako např. role ve snímcích Lilacs in the Spring (1954), Tygr v akci nebo Anna Christie (1957). Protože měl ale Connery nejen talent a fyzičku, ale i správné charisma, na svou přelomovou roli nakonec nemusel čekat dlouho. Zlom byl navíc tak mimořádný, až se ho málem zalekl i on sám. Stalo se tak mezi roky 1961/1962, kdy byl vyhlášen konkurz na hlavního představitele snímku Dr. No., britského agenta 007 Jamese Bonda, o kterém mimochodem dost lidí v počátcích i pochybovalo, že se jako fiktivní filmová postava skutečně uchytí. Přesto se na casting dostavil zástup zvučných jmen. O nejistou, byť zajímavou roli elegantního Bonda, projevili zájem například herci Cary Grant a Roger Moore. Získal ji ale pohledný Connery a spolu s ním přišel naprostý zvrat. Již první „Bondovka“ měla na veřejnosti takový úspěch, že tvůrci nakonec neváhali, obsadit Conneryho i do dalších. Z původně průměrné role, se v okamžiku vyvinula legendární příležitost, která mladého herce na čas doslova připoutala do světa nejlepších obleků, super moderní technologie, tajných misí a především krásných žen. V roce 1963 přišel snímek Srdečné pozdravy z Ruska, poté Goldfinger (1964), Thunderball (1965) a nakonec film Žiješ jenom dvakrát (1967). V tu dobu Conneryho neznal už nikdo jinak, než jako Jamese Bonda, agenta 007. Byl to celé fenomenální úspěch, ale na stranu druhou i jisté herecké „zaškatulkování“ do určitého typu role, postavy, kterou si zahrál dohromady 6x a naposledy se v ní objevil roku 1971, ve filmu Diamanty jsou věčné.
Idol žen a nové role
Přitažlivý Bond byl samozřejmě už od svého vzniku přímo magnetem na ženy. Nicméně v soukromí byl jeho představitel již nějaký ten rok spokojeně ženatý s herečkou Diane Cilento (1933 – 2011), s níž se rozvedl až v roce 1973. K tomu prý došlo i kvůli Bondovi, ale ženy v tom nebyly. Za rozvodem hereckého páru stála prý jen pracovní nespokojenost, v rámci níž Diane zřejmě již dál nesouhlasila s představou, být slavnou jenom proto, že je manželkou představitele Bonda. Manželé si tak vyšli vstříc a každý z nich se vydal vlastní cestou. Roku 1975 se Connery oženil podruhé a naposledy, tentokráte s výtvarnou umělkyní Micheline Roquerbrune. Být představitelem legendární postavy je úžasné, ale i přesto se Connery během let snažil „přehrát“ do jiných rolí. V roce 1974 se objevil například jako jedna z postav detektivního příběhu Vražda v Orient expresu, roku 1987 získal Oscara i Zlatý Glóbus za herecký výkon ve snímku Neúplatní a v úloze krále zazářil například ve snímku Robin Hood: Král zbojníků (1991). Diváky velmi kladně přijímaný byl i v průběhu devadesátých let, kdy zaujal také v legendárním dobrodružném filmu Indiana Jones (1989), Dračí srdce (1996) a obzvláště pak ve snímku Past (1999), kde vytvořil hlavní roli spolu s půvabnou hereckou kolegyní Catherine Zetou-Jones. Na přelomu tisíciletí byl sice již sedmdesátiletým pánem, ale jeho šarm, okouzlující miliony žen po celém světě, jako kdyby vůbec s roky nestárnul.
Legendou navždy
Kromě čistě hereckých ocenění, obdržel Sean Connery i několik vzácných titulů. Například titul komandéra Řádu umění a literatury (1987), titul rytíře Řádu Čestné legie (1991) nebo titul komandéra Řádu britského impéria. V roce 2000 byl povýšen britskou královnou Alžbětou II. do šlechtického stavu a příjemné setkání s jeho osobností absolvovala i Česká Republika, konkrétně Praha. Poprvé mělo jít sice o Karlovy Vary, kde měl roku 2002 na tradičním festivalu přebírat ocenění za dlouhodobý přínos světové kinematografii, ale z důvodu nepříjemné momentální virózy ho raději přebíral v hotelu (v Praze). Podruhé šlo opět o Prahu, a to ve chvíli, kdy zde natáčel, a později, roku 2003 zahajoval, evropskou premiéru filmu Liga výjimečných, na němž působil také jako producent, a jehož část byla v České Republice natáčena. Někteří tuzemští Conneryho fanoušci proto měli výjimečnou příležitost, potkat se s legendárním umělcem, milovníkem golfu, historie, umění a především své rodné země Skotska i u nás. Sir Thomas Sean Connery zemřel dne 31. října roku 2020, ve spánku, ve svém domě na Bahamách, ale legendární postavy jím ztvárněné budou v našich srdcích žít dál.
Zdroje: scotsman.com, biography.com | foto: United Artists
