V Paříži se ztratí slepá dívka. Pátrání se ujímá bývalý policista Choucas, který nyní pracuje jako soukromý detektiv. Odhalí důmyslný plán, do kterého je zapleten gang drogových dealerů. Společně se svou sekretářkou Charlotte navíc objeví temné spojení mezi gangstery a zkorumpovanými policisty. Obě skupiny se ho tak snaží co nejdříve „odstranit“.
První pokus v roli režiséra
Tak by se dala stručně shrnout zápletka francouzského kriminálního filmu z roku 1981 s Alainem Delonem v hlavní roli. Pro legendárního herce, který v předchozím desetiletí produkoval a spoluvytvářel scénáře mnoha svých filmů, byl tento snímek přelomový tím, že se v něm poprvé představil též v roli režiséra. Film vychází z románu Jeana-Patricka Manchetta.
Je pravda, že režisérovi se místy nepodařilo udržet pevně v rukou spletitý děj, který je občas těžké sledovat. Hodně se spoléhá na „expozici“. Kdykoli si Choucas najde chvilku, aby svým přátelům řekl, co se děje, je to šikovný způsob, jak diváka zásobovat informacemi.
Bohužel to také znamená, že se film příliš často zastavuje, aby si vydechl. Přesto se Delon alespoň pokouší o složitou zápletku a ve filmu najdeme též několik bravurních pěstních soubojů, přestřelek i automobilových honiček.
Krásná Anne Parillaud
Nejsilnější Delonovou předností v tomto filmu je jeho smysl pro humor. Dělá si legraci ze své vlastní postavy „nezničitelného hezouna“ a stará se o to, aby byl chudák Choucas občas hezky potlučený.
Jako „poskok policie“, který je stále na útěku, skončí v nemocnici s obvázanou tváří, ale své situaci se směje. Hezký moment sebeuvědomění a zranitelnosti jedné z největších ikon francouzské kinematografie.
V roli Charlotte příjemně překvapila mladá herečka Anne Parillaud, která se do širšího povědomí diváků dostala až o devět let později díky roli ve filmu Brutální Nikita.
Oblíbil si ji i sám Alain Delon, a tak ji přizval i ke svému druhému režijnímu počinu. V roce 1983 se po jeho boku znovu objevila ve filmu Bojovník. Anne Parillaud tak shodou náhod byla u prvního i posledního filmu, který Alain Delon režíroval.
Skrytý souboj s Belmondem
Od poloviny 70. let se Delon přetahoval o vrchol francouzského kasovního žebříčku s Belmondem. Oba herci svou slávu založili na poměrně opakujících se kriminálních filmech a jejich postavy se časem staly určitými „karikaturami“.
Jean-Paul Belmondo se postupně spokojil s tím, že divákům nabízel především kaskadérské kousky a rošťárny. V tomto střetu stylů, v němž Delon proti Belmondovi stavěl své „němé charisma“, Belmondo většinou vyhrával. Jeho filmy byly hitem, Delonovým snímkům se dostávalo méně popularity i úspěchu u diváků.
Ve filmu Kdo nastaví kůži se Delon údajně vydal za kameru právě kvůli tomu, aby si dopřál větší volnost. Chtěl se pokusit o Belmondův uvolněný a žertovný styl, ale bez toho, aby se příliš zapřel. Do jaké míry se mu to podařilo, posuďte sami.
Zdroj: imdb.com, allocine.fr
