Dobývání vesmíru se ze strany lidstva neobešlo bez katastrof. Jedna z nejznámějších nehod se stala 28. ledna 1986. Raketoplán Challenger byl zničen přibližně minutu poté, co odstartoval z mysu Canaveral na Floridě. Všech sedm astronautů na jeho palubě zahynulo. Jedním ze členů posádky byla i středoškolská učitelka Christa McAuliffeová, která měla být prvním „obyčejným“ Američanem ve vesmíru.
Challenger ve skutečnosti nevybouchl
Ze záběrů kamer, které osudný okamžik zachytily, je patrné, že raketoplán byl zničen pouhých 73 sekund po startu, ve výšce přibližně 14 000 metrů. Vypadalo to jako výbuch, a všichni, včetně NASA se tak zpočátku domnívali, že raketoplán zničila exploze. Pozdější vyšetřování však ukázala, že ve skutečnosti nedošlo k výbuchu v tom smyslu, jak tento pojem běžně chápeme. Závada v těsnění pravého bočního startovacího motoru způsobila částečné odtržení válce motoru a jeho zaboření se do centrální nádrže pohonných hmot v místě, kde se nacházela nádrž s kapalným kyslíkem. Následná záplava kapalného kyslíku a vodíku vytvořila obrovskou ohnivou kouli, kterou mnozí považovali za výbuch.
Astronauti na palubě nezahynuli okamžitě
Rekonstrukce tragédie i nálezy trosek prokázaly, že hrozivě vypadající nehodu i održení od trupu raketoplánu přežila kabina s posádkou bez větší úhony. Nebyla zničena a dostala se do výšky asi 20 000 metrů. Pak se zřítila do Atlantického oceánu. Je pravděpodobné, že posádka Challengeru, navzdory počátečním tvrzením, počáteční rozpad raketoplánu přežila. Svědčí o tom jednak nalezené nouzové osobní dýchací přístroje, které někteří členové po přerušení dodávky kyslíku do kabiny použili, a také to, že pilot se pokoušel ručně obnovit přívod elektrického proudu. Původní informace, tedy že posádka ztratila vědomí a zemřela během několika málo sekund po rozpadu raketoplánu v důsledku ztráty atmosférického tlaku uvnitř těžce poškozené kabiny, byla zpochybněna. Kabina dopadla na vodní hladinu 2 minuty a 45 sekund po rozpadu raketoplánu.
Katastrofu vidělo v přímém televizním přenosu poměrně málo lidí
Ačkoli se o tragédii traduje, že ji kromě stovek lidí na místě sledovaly i miliony diváků v přímém přenosu, není to zcela pravda. Většina lidí viděla až záznam skutečné události. Všechny televize, které start přenášely, okamžitě přerušily přenos, když se raketoplán rozpadl, a navíc k tragédii došlo v době, kdy většina lidí byla ve škole nebo v práci. K nehodě došlo v 11 hodin 39 minut.
Více než deset let po katastrofě vyplavilo moře dva velké kusy kosmické lodi
Po tragédii raketoplánu byly při záchranných pracích z moře vyzvednuty pouze části raketoplánu. V březnu 1986 byla nalezena i kabina s ostatky astronautů. Většina kosmické lodi ale zůstávala nadále v Atlantickém oceánu. O deset let později vzpomínky na katastrofu znovu ožily, když příboj vyplavil dva velké kusy Challengeru na pláž Cocoa Beach, která se nachází přibližně 30 kilometrů od Kennedyho vesmírného střediska.
Zdroj: wsj.com, nasa.gov
