Poté, co se matce přiznala ke své orientaci, rozpoutalo se doslova peklo. Padala slova o vydědění, že všechno co má, dá raději na kostel, než aby něco zůstalo jí… Erika byla zdrcená, ale myslela si, že matka potřebuje jen chvíli na to, aby se s tím srovnala. Sbalila si tedy věci a rozhodla se, že bude pár dní bydlet u své přítelkyně a mámě tak dá čas. Ani čas ale matčiny rány nezahojil. Erika mezitím odmaturovala, našla si brigádu, ale její maminka s ní odmítala mluvit. Své věci Erika našla za dveřmi jejich bytu, kde byly už i vyměněné zámky. Už jsou to dva roky a Erika o své mamince nic moc neví. S Pavlou se mezitím rozešla a tak, aby za sebou spálila všechny mosty, odstěhovala se do jiného města, kde našla práci. Několik pokusů o spojení se svou matkou bylo neúspěšných, a tak se Erika rozhodla to vzdát.