Můj dům, můj hrad. Domov je na jednu stranu bezpečným místem, kde se můžeme zbavit starostí všedního dne, ale zároveň i místem, kde jsme nejzranitelnější. Představa, že nedotknutelnost tohoto světa někdo nebo něco naruší, vyvolává takový strach a odpor, že se často stává tématem pro hororový příběh. Pokud máte při sledování úvodních scén snímku V domě pocit déjà vu, je to proto, že jste něco podobného už viděli. Mnohokrát. Herci jsou sice jiní, ale příběh začíná stejně jako mnoho jiných před ním.
Stěhování
V domě je dalším hororovým snímkem zachycujícím noční můry, které mohou následovat v souvislosti s honbou za výhodnými nabídkami na trhu s bydlením a podceňováním podezřelé minulosti nemovitosti. Právě do také nemovitosti se nastěhuje John, jeho nová manželka Melanie a Johnova dcera Hannah. Je to právě ona, kdo velmi brzy začne slyšet podivné zvuky a je přesvědčena, že s jejich novým domem není něco v pořádku. A má pravdu.
Prokletý dům
Nový dům je sice cenově výhodný, ale kompromisem je, že se v něm před několika lety stala vražda a sebevražda, při níž otec zabil svou ženu a dceru a pak si vzal život. Poslední majitelé navíc jedné noci zmizeli, údajně proto, aby se zbavili hypotéky, kterou už nemohli splácet, ale možná v tom bylo i něco jiného. Argument „něčeho jiného“ je podpořen, když ze zdi začnou padat obrazy, nábytek se začne sám přestavovat a o Hannah se začne až příliš zajímat „stínová postava“.
Klasický horor, nebo něco jiného?
V první části filmu tvůrci použili snad všechna myslitelná „hororová“ klišé, strašidelného souseda, obrazy padající ze zdí či detailní záběry nastavování alarmu v domě. Až v polovině filmu se vlastně scénář konečně odchýlí od příběhu, za který se původně vydával. Účinnost filmu režiséra Phila Claydona a scenáristy Garyho Daubermana závisí právě na tom, jak diváci tento velký zvrat přijmou.
Zdroj: csfd.cz, heavenofhorror.com
