Mladý režisér a scénárista Sydney Sibilia nás ve svém obdivuhodném snímku Rose Island přenáší do neuvěřitelného skutečného příběhu, který se odehrál v 60. letech minulého století v Itálii. Jedná se o jeden z těch příběhů, které kdyby se ve skutečnosti nestaly, na plátně by se zdály příliš fantastické, nemožné. Místo toho, Rose Island byla realita, vizionářský sen jednoho mladého muže, který chtěl ukázat skutečnou hodnotu svobody a nezávislosti. Snímek, který je k vidění na Netflixu, vypráví výjimečný příběh Giorgia Rosy. Ten se v roce 1968 vzepřel mezinárodní politice, založil vlastní ostrov a vyhlásil ho za nezávislý stát.
Neuvěřitelný příběh Růžového ostrova
V roce 1968, který se zapsal do historie svými ikonickými sociálními a studentskými protesty, začal mladý inženýr Giorgio Rosa uskutečňovat svůj sen, na kterém pracoval několik let – vybudovat vlastní ostrov mimo teritoriální vody, kde neplatí běžná pravidla a zákony. Tento malý svět se následně Giorgio spolu se svým přítelem podnikatelem Mauriziem a dalšími rozhodl vyhlásit nezávislým státem a požádal o jeho uznání OSN a Evropskou radu. Bláznivý nápad se zrodil jako revoluční osobní výzva i jako způsob, jak zapůsobit na dívku Gabriellu, do které byl Giorgio zamilovaný.
Nezávislá plošina kousek od pobřeží
Giorgio ostrov vytvořil pomocí plošiny, která se nacházela přibližně dvanáct kilometrů od města Rimini a stála na ocelových sloupech, které byly zapuštěny do dna jaderského moře. Projekt přilákal na ostrov, který měl rozlohu okolo čtyř set metrů čtverečních, tisíce lidí. Každý den o něm informoval i tehdejší tisk. Na ostrově se nacházela restaurace, bar, pošta či obchod se suvenýry.
Ostrov existoval jen několik málo týdnů
Celá záležitost se brzy stala mezinárodní kauzou a silně znepokojila italskou vládu. Ta nemohla vznik nového státu, který by mohl vytvořit nebezpečný precedens, tolerovat. Giorgio se ale nehodlal vzdát jen tak. Zároveň se stal jakýmsi symbolem všech, kteří nebyli s politickými a společenskými podmínkami. Konec Růžového ostrova na sebe nenechal dlouho čekat. Italská vláda s pomocí námořnictva nad plošinou brzy převzala kontrolu a v únoru roku 1969 ji pak odstřelila dynamitem.
Události roku 1968
Ve filmu se následně Giorgiův příběh objevuje paralelně se společenským kontextem a je tak vlastně součástí všeobecného boje a protestů za lepší svět. Samozřejmě, že snímek se do detailu nezabývá všemi převratnými událostmi roku 1968, pouze je staví vedle příběhu, který chce vyprávět. Tyto události se ale stávají rámcem a zároveň styčným bodem jednoho lidského příběhu, který je v centru dění.
Zdroj: cinematografo.it, lastampa.it, netflix.com
