V 60. letech byla Francie jedním z center světové kinematografie a francouzští herci a herečky byli stejně oblíbení jako hvězdy Hollywoodu. Jedním ze symbolů francouzského filmu 60. a 70. let byl i Alain Delon. Charismatický herec ale neměl vždycky tak zcela na růžích ustláno. Byl totiž spojován nejen se sexappealem, ale také s arogancí a trpěl jakousi bipolaritou ze strany tisku i kritiků, buď ho zbožšťovali, nebo nenáviděli.
Během své kariéry se tak herec, kterého fanoušci mohli naposledy vidět na pohřbu jiné legendy francouzského filmu Jeana-Paula Belmonda, často potácel mezi nálepkami „hezké tvářičky“ a dobrého herce. Již několik let je v oficiálním filmovém důchodu a jeho jméno je dnes spojováno především s oblečením, parfémy, brýlemi a cigaretami. Jaké jeho slavné filmy se ale vyplatí připomenout i půl století od jejich vzniku?
Dobrodruzi (1967)
Robert Enrico není dnes považován za příliš významného filmaře, ale Dobrodruzi je snímek, který stojí za zhlédnutí. Film má hořkosladkou atmosféru radosti a smutku, ale hlavním tématem je přátelství. Snímek má také jednu z nejikoničtějších filmových sekvencí francouzské kinematografie 60. let v kombinaci s úžasnou hudbou Françoise de Roubaixe. Alain Delon, Lino Ventura a Joanna Shimkus jsou hlavními hrdiny nadčasového příběhu, v němž má mnoho lidských bytostí co ztratit. Po uvedení do kin dosáhl film jisté popularity, ale kritika Enricovo dílo náležitě nedocenila. Film je tak dnes ztraceným klenotem a má význam pouze pro milovníky Alaina Delona.
Bazén (1969)
Bazén má spoustu nedokonalostí a rozhodně není nejlepším filmem všech dob, ale na druhou stranu je to příjemný snímek, který velmi dobře ztělesňuje určitého ducha 60. let. Můžete namítnout, že scénář je nedotažený a příběh je příliš obyčejný, ale herecké obsazení to zachraňuje. Kvalitní herci totiž zamaskují téměř vše. Maurice Ronet, Romy Schneider a hlavně Alain Delon jsou ponecháni sami sobě a hrají dobře. Alain Delon a Romy Schneider tvořili po pět let jeden z nejmytičtějších a nejpřitažlivějších párů francouzské kinematografie, ale když se ve filmu setkali jako Jean-Paul a Marianne, pár trávící dovolenou ve vile poblíž Saint-Tropez, jejich románek už byl dávno minulostí.
Sicilský klan (1969)
Charisma a šarm v gangsterských filmech jsou jako popcorn v kině, nikdy ho není dost. Sicilský klan spojuje režiséra Henriho Verneuila v jeho vrcholné formě s jedním z nejlepších skladatelů filmové hudby všech dob Enniem Morriconem a skvělým hereckým obsazením: Lino Ventura v roli francouzského policisty, Jean Gabin jako vůdce gangsterů a samozřejmě Alain Delon v roli neurvalého lupiče.
Policajt (1972)
V roce 1972 zazářili Alain Delon a Catherine Deneuve ve filmu Jeana-Pierra Melvilla Policajt. Delon zde ztvárnil komisaře Edouarda Colemana, jehož přítelem není nikdo jiný než pachatel bankovní loupeže a přepadení vlaku. Komplicem je mu jeho manželka Cathy v podání Catherine Deneuve, se kterou má komisař poměr. Snímek byl třetí a poslední spoluprací tohoto režiséra s Alainem Delonem. Předtím spolu pracovali na natáčení filmu Samuraj s Nathalií Delon, ale také na filmu Osudový kruh. Spolupráce a přátelství dokonce vedlo k tomu, že Melville ve filmu Delonovi svěřil svůj vlastní osobní vůz. Komisař Coleman tak jezdí v černém Plymouthu Fury III, což není nic jiného než režisérův osobní automobil.
Pan Klein (1976)
Alain Delon se objevil v neobvyklém množství dobrých filmů, které ale byly rychle zapomenuty. Jedním takovým je i snímek Pan Klein, který lze označit za temnou hitchcockovskou detektivku smíchanou s kafkovskými problémy s identitou. Delon zde dokonale ztvárňuje dvě role a spolu s krásnou Jeanne Moreau odvádí v roli pana Roberta Kleina vynikající práci. Alain Delon hraje titulní roli obchodníka s uměním, který během druhé světové války, kdy jsou Židé nuceni narychlo rozprodávat svůj majetek, pěkně vydělá. Lhostejného muže si však spletou s jiným Robertem Kleinem, Židem pronásledovaným úřady.
Zdroj: tasteofcinema.com, imdb.com
