Kniha My děti ze stanice Zoo vzbudila před mnoha lety velký ohlas a celospolečenskou diskusi. Kniha totiž odtabuizovala problém drogové závislosti náctiletých dětí v tehdejším Německu. Problém, které sice existoval, ale o kterém se až do té doby veřejně nemluvilo. HBO GO nyní nabízí nový osmidílný seriál, který je jakousi volnější adaptací slavné knihy.
Knižní předloha
Původní kniha byla vlastně sérií reportáží, které vznikly na základě rozhovorů dvou německých novinářů s mladou narkomankou Christiane Felscherinow na jaře roku 1978. Christiane žila na problematickém berlínském sídlišti Gropiusstadt ve čtvrti Neukölln a rodinné a osobní problémy ji ve třinácti letech přivedly k drogám. Z finančních důvodů, aby získala peníze na nákup drog, brzy začala rovněž krádežemi a s prostitucí na západoberlínském nádraží Bahnhof Zoologischer Garten. To bylo koncem sedmdesátých let centrem drog a prostituce.
Kniha zároveň naznačuje i životní příběhy některých Christianiných přítel, kteří kvůli drogám zemřeli. Alarmující byla rovněž skutečnost, že matka Christiane neměla o dceřině závislosti ani ponětí. Christiane se nakonec podařilo nad drogami zvítězit a začít nový život.
Seriál si mnohé přidal a mnohé upravil
Na základě úspěšné knihy byl později natočen film, ve kterém se v jedné z vedlejších rolí objevil i zpěvák David Bowie. Seriál, jehož tvůrci jsou režisér Philipp Kadelbach a scénáristka Annette Hessová, se snaží známý příběh přiblížit současným mladým divákům, pro které je řada věcí v knize již jen těžko pochopitelná. Kromě Christiane se ale seriál zaměřuje i na jejích pět přátel, kterým v knize není zdaleka věnován takový prostor, například na její kamarádky Babsi a Stellu. Tvůrci si tak některé skutečné události z knihy poměrně výrazně upravili a mnohé zcela přidali.
Poněkud rozporuplný výsledek
Natáčení seriálu neprobíhalo pouze v Berlíně, ale také v České republice. Konkrétně na několika typických socialistických sídlištích v Praze a také ve stanici metra Smíchovské nádraží. Tvůrci se rovněž snažili o to, aby atmosféru sedmdesátých let dokreslovala i móda, účesy či použitá hudba. Do jaké míry se jim to podařilo, posuďte sami.
V Německu se snímek dočkal rozporuplného přijetí. Na jednu stranu diváci ocenili snahu přiblížit problém současným mladým, ale na druhou stranu se objevily názory, že by z tohoto důvodu možná bylo lepší a vhodnější přenést celý příběh do současného Berlína. Ne vždy se totiž tvůrcům podařilo atmosféru konce sedmdesátých let pravdivě vytvořit a některým vadí i výrazná úprava původní předlohy. Slabinou podle mnohých jsou i hlavní herečtí protagonisté, kteří jsou sice mladí, ale už zdaleka nejsou dětmi, a tak v rolích dvanáctiletých nepůsobí realisticky.
Zdroj: sueddeutsche.de, csfd.cz, hbogo.cz
