Jen málo režisérů při zobrazování historie prokázalo takový talent a mistrovství jako Ridley Scott. K jeho nejslavnějším snímkům patří Gladiátor, 1492: Dobytí ráje, Robin Hood a také Království nebeské. Mnohými je tento film díky správné míře fantazie a historie považován za jeden z nejlepších filmů o středověku vůbec. Velmi působivě a realisticky zachybuje peklo, kterým byla doba křížových výprav, konfliktu, který velmi poznamenal historii celého lidstva a jehož důsledky jsou v mnohém přítomné i dnes.
Boj o Jeruzalém
Království nebeské bylo do kin uvedeno v roce 2005 a natáčení probíhalo především v Maroku a ve Španělsku. Scénárista William Monahan zasadil začátek příběhu do chudé francouzské vesnice, kde žije kovář Balian. Toho ztvárnil Orlando Bloom, známý především z trilogie Pán prstenů. Baliana, jehož žena spáchala před časem sebevraždu, navštíví jeho otec Godfrey z Ibelinu v podání Liama Neesona. Godfrey je jedním z nejobávanějších bojovníků ve službách křesťanství ve Svaté zemi. Požádá Baliana, aby ho do Jeruzaléma – království nebeského – následoval. Po smrti otce se nakonec Balian do Jeruzaléma vydává sám. Během krátké doby se stane svědkem řady událostí, které navždy naruší rovnováhu mezi Jeruzalémským královstvím a islámskými silami vedenými králem Saladinem.
Vše vrcholí nejprve bitvou u Hattínu roku 1187, kde je křesťanská armáda zmasakrována, a poté obléháním Jeruzaléma, na jehož konci se Svaté město vrací do rukou Saladina a jeho mužů. Kromě Saladina se Balian na své cestě setká s mnoha dalšími osobnostmi, například krutým Rinaldem di Chatillon, básníkem a válečníkem Imadem Ad-Dínem, moudrým králem Baldwinem, a dokonce i králem Richardem Lví srdce.
Skutečnost versus fikce
Při sledování filmu je třeba si uvědomit, že Království nebeské není snímkem, který by usiloval o naprostou historickou věrnost faktů a postav, ale spíše o pravdu obsaženou v dějinách v širším slova smyslu. Scott se více soustředí na lidský příběh a jeho podstatu, bez ohledu na to, že některé zbraně nebo oblečení možná nepocházejí z té doby nebo že Imad byl ve skutečnosti básník a filozof, a ne Saladinův zástupce. Cílem filmu je to, aby divák poznal podstatu této doby i světa a aby pochopil, jak moc se podobal a zároveň lišil od toho našeho, v čem byl horší či lepší, a také jak se člověk vlivem životních událostí mění. Zároveň v sobě ale skrývá i obžalobu náboženství, která napáchala více škod a zla než cokoli jiného.
Zdroj: imdb.com, cinematographe.it
