Kdo by neznal Járu Cimrman, fiktivní postavu geniálního českého vynálezce a všeuměla, kterou před padesáti pěti lety, v roce 1966 vytvořili Zdeněk Svěrák a Jiří Šebánek v humoristickém pořadu vysílaném Československým rozhlasem. Téhož roku bylo zároveň založeno slavné Divadlo Járy Cimrmana. V roce 1983 se postava dostala i do filmu, výsledkem byl Jára Cimrman, ležící spící.
Jára Cimrman poprvé na filmovém plátně
Scénář k filmu napsali samozřejmě Zdeněk Svěrák a Ladislav Smoljak, kteří jsou rovněž autory většiny Cimrmanových divadelních her. Komedie je jakousi rekonstrukcí několika epizod z života tohoto génia, o kterých se diváci dozvídají od staré průvodkyně v rámci exkurze do vesničky Liptákov, kde Cimrman pobýval. Snímek o jednom z největších českých vynálezců, dramatiků, básníků, učitelů, hudebníků, filozofů, vědců, vlastenců, kriminalistů a sportovců se dočkal velkého úspěchu u diváků a popularitě se těší dodnes. Film přitom vůbec nemusel vzniknout.
Obavy slavné autorské dvojice
Dvojice Svěrák a Smoljak totiž velmi váhala, zda film o Járovi Cimrmanovi natočit. Důvodem byla skutečnost, že nechtěli odhalit jeho skutečnou podobu. Zdeněk Svěrák v jednom z rozhovorů uvedl, že krásné bylo především to, že každý si ho představoval jinak, v této fantazii svým způsobem spočívalo i jeho kouzlo. Z tohoto důvodu tak rovněž nejprve uvažovali o tom, že by snímek natočili „Cimrmanovýma očima“, tedy z jeho úhlu pohledu, což by problém s odhalením jeho podoby vyřešilo. Pak od toho ale upustili, obávali se, že by byl snímek příliš nudný.
„Za všechno může Smoljak“
To, že geniálního vynálezce nakonec hrál Zdeněk Svěrák, byla zásluha Smoljaka. V jednom rozhovoru v rozhlase, který se týkal i chystaného snímku, totiž jen tak mimochodem řekl, že ho bude hrát právě Svěrák. A to bez toho, že by tento svůj režisérský nápad se svým spolupracovníkem a přítelem konzultoval. Původně totiž oba uvažovali o tom, že by ho měl hrát někdo neznámý, neokoukaný, jen nevěděli kdo.
Zdroj: csfd.cz, nasregion.cz
