Animovaný film, který v roce 2003 tak zvaně dobyl svět a který si zamilovaly celé generace diváků. A to nejen těch dětských, ale také dospělých. Podmanivý podmořský svět se svými roztomilými obyvateli a spousta humoru, tak by se několika málo slovy dal snímek charakterizovat. Na druhou stranu je ale ve filmu ukryto i něco víc, což divákům umožňuje ztotožnit se s některými hrdiny.
Film pro všechny generace
Jinými slovy malé děti sledující film mohou například soucítit s Nemem a jeho kamarády, kteří uvízli v akváriu u jednoho zubaře. Tento boj a snaha zvířátek zorientovat se v lidském světě má určité paralely s tím, jak děti vyrůstají a snaží se zorientovat ve světě kolem nich. A co jejich rodiče? Jednou z hypotéz je, že film zasáhl maminky i tatínky zejména proto, že se, na rozdíl od většiny filmů určených dětem, zaměřuje také na rodičovství, například na nelehký okamžik, kdy je dobré nechat své dítě odejít.
Dětský i dospělý úhel pohledu
Sám scénárista a režisér snímku Andrew Stanton v jednom z rozhovorů řekl, že když psal scénář, byl rodičem šestiletého a tříletého dítěte, které pak dále rostly, když na snímku pracoval. Zároveň byl v té době na živu i jeho otec. Vzhledem k tomu si tak velmi dobře uvědomoval, jaké to je být synem i otcem zároveň. Stanton rovněž uvedl, že zpočátku trochu váhal, zda se má zaměřit i na rodiče, protože to se v animovaných filmech obvykle nedělá. Pak si ale uvědomil, že pokud jste dostatečně dobrý vypravěč, můžete se zaměřit na cokoli. Rozhodl se tedy do snímku zapojit oba dva úhly pohledu, dětský i dospělý. A to navíc tak, aby i malé děti mohly pochopit, že být rodičem není úplně jednoduché.
Příručka pro rodiče
Nemo navíc díky různým postavám pomohl poukázat na klady a zápory různých rodičovských stylů. Rodičovský aspekt snímku dokonce inspiroval americkou spisovatelku Ariane Coffinovou natolik, že v roce 2012 napsala úspěšný článek s názvem „Všechno, co vím o rodičovství, jsem se naučila z filmu Hledá se Nemo“.
Zdroj: vulture.com, wired.com
