Nepříliš známý psychologický thriller z přelomu 60. a 70. let vznikl podle románu spisovatele Sebastiana Japrisota. Charles Bronson a Marlène Jobertová v něm pod taktovkou režiséra René Clémenta hrají nečekaně zvrácenou hru na kočku a myš po hitchcockovsku. Film údajně inspiroval Jima Morrisona k napsání písně „Riders on the Storm“ a v roce 1971 získal Zlatý glóbus za nejlepší cizojazyčný film.
Působivý začátek filmu vás zatlačí do křesla
Na začátku filmu se seznamujeme s Mellií, mladou ženou se slabostí pro bílé oblečení, která žije na jihu Francie se svým italským manželem Tonym, panovačným leteckým navigátorem, který je často mimo domov. Jednoho dne si ve městě všimne podezřelého muže, který ji pozoruje. Ještě téhož večera muž Mellie přepadne v jejím domě a znásilní ji. Když Mellie poté zjistí, že se schoval v jejím sklepě, zastřelí ho brokovnicí a tělo shodí z útesu do moře. O tom, co se stalo, nikomu nic neřekne.
Nepřehlédnutelné jiskření mezi hlavní dvojicí
Druhý den do městečka přijíždí charismatický a tajemný Harry Dobbs, americký plukovník, který okamžitě obviní Mellie z vraždy. Harry rovněž intenzivně hledá násilníkovu malou červenou cestovní tašku. Mellie vytrvale popírá, že by někoho zabila a že by o tašce cokoli věděla. Moře ale vyplaví tělo muže. Harry je vytrvalý a několik dní Mellie pronásleduje, aby ji všemožnými způsoby přiměl k přiznání. Ona ale prokáže obdivuhodně silnou schopnost odolat.
Scénář jako jediné slabé místo
Málokdy se stává, že by film ztratil energii, když se objeví Charles Bronson. Cestující v dešti je v tomto směru výjimkou, ale není to hercova vina. Prvních 30 minut, kdy Bronsona nikde nevidíme, režisér René Clément působivě zachycuje ponuré francouzské letovisko zahalené deštěm s Mellie jako jediným světlým bodem, aby následně diváky šokoval brutálním znásilněním, po němž následuje Mellina zničující pomsta. Hitchcockovsky elektrizující zápletka nasazuje vysokou laťku.
Jenže pak přijde Bronsonův Harry Dobbs a zdá se, že zná všechny odpovědi, tedy kromě těch důležitých. Scénář Sébastiena Japrisota vázne, nabízí hádanky, ale jejich řešení příliš protahuje nebo nenabízí vůbec. Dobbsova identita, jeho zájem o násilníka, co je tak důležitého v červené cestovní tašce a jak cokoli z toho souvisí s podezřelým množstvím peněz, které si Melliin manžel přiváží z cest, to všechno jsou dobré otázky, které ale příliš dlouho čekají na adekvátní vysvětlení. Rovněž flashbacky na trauma z dětství sice objasňují Mellino odhodlání, ale nijak neposouvají děj.
Zdroj: imdb.com, cinematografo.it, nytimes.com
