Skutečný životní příběh Australana Joshuy Connora se v roce 2014 stal inspirací pro film Cesta naděje. Rusell Crowe se v něm představil nejen jako herec, ale poprvé též jako režisér. Nutno říci, že pro svou první režijní výzvu si vybral opravdu zajímavý příběh, inspirovaný skutečnými událostmi z doby po skončení první světové války.
První světová válka vzala otci jeho syny
Film vypráví příběh otce, jenž po tragických událostech první světové války hledá své tři ztracené mrtvé syny. Píše se rok 1919, tak zvaná Velká válka konečně skončila, ale pro Joshuu Connora, australského farmáře, který má zvláštní talent pro hledání vody ve vyprahlé krajině, velká životní bitva teprve začíná. Po příjezdu do tureckého Gallipoli se vydává po stopách svých tří synů, kteří narukovali do války a bohužel v ní zemřeli.
Inspirací byla jedna věta v dopise
Snímek je inspirován skutečnými událostmi, které se před již více než sto lety skutečně odehrály. Při zkoumání událostí, které se odehrály v Gallipoli, objevil archeolog a spisovatel Andrew Anastasios zajímavý dopis jednoho podplukovníka, který byl členem speciální jednotky, která po skončení války vyzvedávala mrtvé. V tomto dopise Anastasiose zaujala věta, že z Austrálie dorazil jeden starý muž, který hledal hrob svého syna.
Velké pátrání
Anastasios se v touze po bližším poznání tohoto příběhu ponořil do hlubšího zkoumání okolností. Společně s Andrewem Knightem, pozdějším spoluscenáristou filmu, více než rok pátrali v Gallipoli a okolí a snažili se identifikovat onoho muže a zjistit více nejen o něm, ale též o dalších lidech, kteří do Turecka dorazili z podobných důvodů. Během svého výzkumu se zabývali jak australskými, tak tureckými válečnými zkušenostmi. Bohužel jejích pátrání k objasnění toho, zda se Joshuovi podařilo svého syna najít či nikoli, skončilo bezvýsledně.
Z filmového scénáře se nakonec stal i román
Pod vlivem získaných informací se ale rozhodli se vytvořit scénář, který by jeho příběh svým způsobem zachycoval. Při psaní scénáře jim velmi pomohl objev válečných deníků frontových vojáků. Ty zároveň pomohly vykreslit obraz tehdejší Osmanské říše a poukázat na katastrofální podmínky, v nichž se válkou zmítaná země nacházela. Později Anastasios společně se svou manželku scénář k filmu rozvinul a přepracoval do podoby stejnojmenného literárního díla.
Zdroj: anzac.unimelb.edu.au, imdb.com
