Dalo by se říci, že snímek Černí baroni patří společně s Tankovým praporem k nejznámějším českých filmům, které velmi originálním způsobem kritizují někdejší československou armádu a principy, na kterých byla založena. Díky jedinečné směsi humoru, satiry a vykreslení jednotlivých charakterů postav vytvářejí na jednu stranu absurdní, ale na druhou stranu výstižný obraz tehdejší doby a poměrů. Komedie Černí baroni byla natočena podle stejnojmenného knihy Miloslava Švandrlíka.
Nesmrtelné postavy
Název snímku je dnes pro některé mladé diváky poněkud zvláštní a mnozí ho nedokáží vysvětlit. Černí baroni byla v padesátých letech minulého století přezdívka příslušníků Pomocných technických praporů, která souvisela s černou barvou jejich výložek a s tím, že jako jediní vojáci v tehdejší lidové armádě měli peníze. Na rozdíl od ostatních totiž dostávali za svou službu část výplaty v hotovosti. Jednou z nesmrtelných postav filmu je major Haluška neboli Terazky. Toho skvěle ztvárnil Pavel Landovský, pro kterého šlo zároveň o jednu z prvních rolí po návratu z emigrace. Tato postava byla inspirována skutečně žijícím Andrejem Gazdou, kterého Miloslav Švandrlík poznal během své základní vojenské služky. Nezapomenutelnou roli měl ve filmu také Miroslav Donutil jako poručík Troník. Ve skutečnosti Miroslav Donutil sám na vojně nikdy nebyl, z dalších herců, kteří ve snímku zazářili, můžeme uvést alespoň Ondřeje Vetchého, Václava Vydru, Vladimíra Javorského, Jiřího Schmitzera či Bronislava Poloczka.
Nesmrtelné hlášky
V dnes již legendárním filmu se kromě skvělých herců objevila i řada nezapomenutelných hlášek, které se staly nesmrtelnými. K nejznámějším patří například „Čo bolo, to bolo. Terazky som majorom.“ „Soudruhu generále, povel na zahájení Velké říjnové revoluce vydal přece soudruh Lenin, který tak zmátl politicky zatuchlý carský režim, protože ten povel místo v říjnu vydal až začátkem listopadu.“ „Soudruhu kapitáne, která loď zahájila palbu na Zimní palác?“ „Tak to vím opět naprosto přesně, súdruhu generále, byl to křižník Potěmkin a od té doby na jeho počet súdruzi v Sovětském svazu staví takzvané Potěmkinovy vesnice.“ „Kontrolní otázka, soudruzi. Co udělá samopal, když ho ponecháme na dešti?“ „Zrezaví, ne, vole?“ „Zrezaví, správně, a co hlavně? No koroduje, vy tupci!“ „Já už musím jít, protože mi za hodinu jede, co?“ „Protože ti jede za hodinu vlak, vole.“ „Protože mi za hodinu jede vlak, vole.“
Zdroj: csfd.cz
