Mnoho filmů, světových i českých, bylo natočeno podle literární předlohy. Prostřednictvím filmu se tak se zajímavým příběhem mohou seznámit i diváci, kteří jinak nemají čtení jako jeden ze svých koníčků. S literární předlohou ale různí režiséři a scénáristé zacházejí různě. Existují tak filmy, které jsou, věrnou kopií románů či novel, podle kterých byly natočeny, ale na druhou stranu existují i filmy, které některé zásadní okamžiky knihy vypouštějí či je zásadně mění. Jak je na tom v tomto ohledu úspěšný film Báječná léta pod psa, který byl natočen podle stejnojmenného románu Michala Viewegha?
Film několik stránek vyjádří jedním záběrem
Pokud jste četli knihu a zároveň viděli film, budete jistě souhlasit s tím, že hlavní téma, zachycení osudů jedné rodiny v době normalizace, zůstalo stejné. Vzhledem k omezenému času, který má film k dispozici, ale došlo samozřejmě k vypuštění některých událostí či jejich zestručnění. Typickým příkladem jsou například popisy míst či osob.
Kvido je ve filmu pouze postavou, nikoli vypravěčem
Kromě toho, ale film pozměnil i některé postrannější věci. Jednou z nich je zcela jistě postava Kvida. V knize má totiž Kvido mnohem stěžejnější roli, než je tomu ve filmu. Právě Kvidovy komické a ironické komentáře událostí či chování dospělých tvoří důležitou součást knihy. Kvido ve svém subjektivním vypravování také často skáče z minulosti do budoucnosti, jsme současně v několika časových rovinách. Film si sice zachovává osobitý humor, ale děj je vyprávěn ryze chronologicky, bez odboček a především zde nejsou Kvidovy vstupy v roli vypravěče.
Rodiče dostali jména, prarodiče méně prostoru
Z hlediska postav došlo rovněž k určitým změnám u Kvidových rodičů. Zatímco v knize je Michal Viewegh po celou dobu označuje pouze jako Kvidův otec a Kvidova matka, ve filmu dostali konkrétní jména, Aleš a Milena Vítkovi. Ke změně jména došlo rovněž u vedlejší postavy spisovatele a disidenta Pavla Kohouta, který se ve filmu jmenuje Holub. Menší prostor oproti knižní předloze mají ve filmu prarodiče Kvida. Nedozvíme se tak například humorné historky z cestování babičky Líby či to, že dědeček Jiří onemocněl a zemřel. Tato smrt má přitom poměrně zásadní vliv na Kvidovo sblížení s Jaruškou. V knize se později řeší i Kvidova a Jaruščina svatba, kdy a kde by se mohla konat, jak by mohla vypadat. Ve filmovém zpracování o ní žádná zmínka není.
Konec v románu není tak uzavřený
A jak už to ve filmech často bývá, odlišný je i konec. Ten filmový je mnohem uzavřenější a srozumitelnější. Snímek končí časově sametovou revolucí. V knize totiž následuje epilog, ve kterém je naznačen osud rodiny po revoluci, například co děla Kvidův otec, bratr Paco či že se Šperk pokusil o sebevraždu.
Zdroj: csfd.cz, M.Viewegh: Báječná léta pod psa
