Filmy Císařův pekař a Pekařův císař patří k nezapomenutelným filmovým rolím Jana Wericha. Dvojrole císaře Rudolfa II. a pekaře Matěje, kteří si na chvíli vymění své životy, pro něj byla jako stvořená. Letos uplynulo od vzniku legendárního snímku už sedmdesát let, přesto se na něj řada lidí s oblibou znovu podívá. Děj netřeba přibližovat, pojďme si tedy o filmu říci několik zajímavostí a zároveň odhalit několik chyb, které se v něm objevily.
Několik historických nepřesností
Císař Rudolf II. vládl v letech 1576 až 1611. V té době tedy v Praze zdaleka nestály všechny stavby, které v ní stojí dnes. Některé z těch, které byly postaveny až později, ale ve filmu můžeme vidět. Jde například o Chrám svatého Mikuláše, jehož finální podoba pochází až z poloviny osmnáctého století, či budovu Národního divadla, jejíž základní kámen byl položen až roku 1868. Podobná historická chyba souvisí i s astronomy, kteří na dvoře císaře působili. Tycho de Brahe totiž ve filmu zmiňuje „kolegu“ Mikoláše Koperníka, se kterým se pře o to, zda planety obíhají okolo slunce či slunce okolo planet. Ve skutečnosti se ale Mikoláš Koperník zemřel ještě předtím, než se Tycho de Brahe narodil.
V neposlední řadě se ve snímku na dvoře císaře objevily i předměty, které v jeho době ještě nebyly vynalezeny. Jedním z nich byl například kaleidoskop, ten byl vynalezen až na začátku devatenáctého století. Rudolf ho tak rozhodně k prohlížení krásných žen používat nemohl. I přes tyto přehmaty a určité budovatelské ladění, které bylo pro filmy padesátých let typické, je ale jinak snímek historicky poměrně přesný.
Mistrovo zranění s překvapivou dohrou
Natáčení filmu bylo spojeno i s několika historkami. Jedna z nich souvisela se scénou, při které měl Jan Werich jako pekař Matěj šlápnout do kameninové vázy a následně spadnout do vany. Bohužel ale došlo k nehodě, se kterou nikdo z tvůrců nepočítal. Když Werich do vázy šlápl, rozbila se a jeden ze střepů skončil v hercově noze. Wericha ošetřili, vše se zdálo v pořádku, ale následující den došlo k něčemu, s čím filmaři nepočítali. Atmosféra padesátých let totiž vedla k tomu, že natočená scéna i s nehodou se musela promítnout generálnímu tajemníku KSČ. Ten se měl vyjádřit k tomu, zda scéna nějakým způsobem vlastně neuráží dělnickou třídu.
Zdroj: fdb.cz, kinobox.cz
