Snímek L. A. – Přísně tajné je právem považován za jedno z nejlepších kriminálních dramat devadesátých let. Film, od jehož premiéry uplynulo již více než čtvrt století, se poměrně věrně držel ducha noirového románu Jamese Ellroye o korupci a paranoie v Los Angeles 50. let 20. století. O kvalitě snímku vypovídá i to, že byl nominován na devět Oscarů.
Některé události ve filmu jsou pravdivé
Možná vás to při sledování filmu nenapadlo, ale některé zachycené události se staly i ve skutečnosti. Skutečně tak například došlo ke štědrovečerní policejní vzpouře a v 50. letech skutečně vycházel bulvární časopis o celebritách s názvem Hush-Hush.
Bohyně filmového plátna Lana Turnerová rovněž opravdu prožila románek s mafiánem Johnnym Stompanatem. Ve filmu není zmíněno, ale v románu ano, že Stompanato Turnerovou týral a že v roce 1958 ho Turnerové dospívající dcera Cheryl Craneová ubodala k smrti, protože tvrdila, že napadl její matku. Byl to jeden z největších hollywoodských skandálů 50. let.
Oboustranný obdiv
Režisér Curtis Hanson byl velkým fanouškem Ellroyových románů, neboť sám vyrůstal v Los Angeles 50. let, které Ellroy ve svých dílech popisuje. Jeho strýc dokonce vlastnil butik s oblečením JAX, který „oblékal“ hollywoodské herečky, jako byly Natalie Woodová a Marilyn Monroeová, a rovněž vlastnil časopis Cinema, pro který Curtis poté, co opustil střední školu, fotografoval a dělal rozhovory s filmaři a herci zlaté éry.
Nakonec se sám pustil do filmování. Natočil několik thrillerů, které zase údajně velmi obdivoval Ellroy, například Okno z ložnice, Špatný vliv, Ruka na kolébce nebo Divoká řeka.
Originální způsob, jak získat producenta
Hansonovi se pro film podařilo získat uznávaného producenta Arnona Milchana. Na druhou polovinu 90. let 20. století k tomu použil nezvyklý způsob – prezentaci podobnou montáži, která film otevírá.
Hanson producentovi ukázal sérii poválečných pohlednic prosluněného a okouzlujícího Los Angeles, které prodávaly „americký sen“, a následně pikantní dobové kriminální fotografie, včetně některých skandálů filmových hvězd, které ukazovaly realitu pod nablýskanou fasádou.
„Australané“ v hlavních rolích
Curtis Hanson trval na obsazení málo známých herců do rolí detektivů Buda Whitea a Eda Exleyho, aby diváci neměli o těchto postavách žádné předsudky. Výkon Russella Crowea v roli násilnického skinheada ve filmu Romper Stomper ho přesvědčil, že má pro roli Whitea potřebnou brutalitu, zatímco Guy Pearce na konkurzu ukázal, že má pro Exleyho potřebnou mazanou inteligenci.
Jiný tehdy málo známý australský herec Simon Baker Denny si v malé, ale zásadní roli Matta Reynoldse připsal brzký průlom v kariéře. Později se do paměti diváků zapsal především díky seriálu Mentalista.
Mimochodem rovněž producent Milchan se postavil za Hansonovo rozhodnutí neobsazovat do hlavních rolí „kasovní trháky“. Jeho podpora, stejně jako Hansonovo vlastní nadšení pro projekt, mu umožnily přilákat slavná jména do vedlejších rolí, například Dannyho DeVita, Kim Basingerovou či Kevina Spaceyho.
O věku žen se nemluví, ale…
White i Exley se ve filmu zamilují do dívky na zavolání a dvojnice herečky Veroniky Lakeové Lynn Brackenové, kterou hraje Kim Basingerová. V době natáčení jí bylo 43 let, byla tedy o jedenáct let starší než Crowe a o čtrnáct let starší než Pearce. To se v hollywoodských filmech příliš často nestává, většinou to bývá naopak.
Velký film za malé peníze
Hansonovi se podařilo natočit své svěží dobové dílo s rozpočtem pouhých 35 milionů dolarů. Velkou zásluhu na tom měl jeho tým, kterému se jako zázrakem podařilo najít v Los Angeles asi šest desítek lokací, které stále vypadaly jako v 50. letech.
Jediné kulisy, které musely být postaveny od základu, byl motel Victory. Snímek nakonec jen v Americe vydělal 65 milionů dolarů, celosvětově pak 126 milionů dolarů.
Souboj s Titanicem
Film byl nominován na devět Oscarů, mimo jiné za nejlepší film, režii, výpravu, kameru, střih, hudbu a mix zvuku. Nakonec získal „pouze“ dva, pro nejlepší herečku ve vedlejší roli a nejlepší adaptovaný scénář.
Ve všech ostatních kategoriích prohrál s filmem Titanic. Výkon Kim Basingerové byl přitom jedním z nejkratších, které kdy získaly Oscara, na plátně se během více než dvou hodin trvání snímku objevila jen 15 minut.
Zdroj: imdb.com, mentalfloss.com
