Legenda o Bonnie Parkerové a Clydeovi Barrowovi nás fascinuje už téměř sto let. Nesourodá dvojice, která vykrádá banky a prožívá dobrodružství na americkém jihozápadě, byla dokonalou inspirací pro Hollywood. Není proto divu, že film Bonnie a Clyde z roku 1967 s Warrenem Beattym a Faye Dunawayovou v hlavních rolích se u diváků i kritiků dočkal obrovského úspěchu. Do kin tehdy přicházel s lákavým sloganem: „Jsou mladí. Jsou zamilovaní. Zabíjejí lidi.“
Filmový versus skutečný Clyde
Warren Beatty ve filmu hraje Clyda jako zdatného muže, který nekulhá. Ve skutečném životě však Clyde tak zdatný nebyl. Když se chtěl dostat z drsné vězeňské farmy Eastham, kde byl nucen k namáhavé práci, požádal jiného vězně, aby mu sekerou usekl část nohy. Clyde tak přišel o palec a část druhého prstu, kvůli čemuž po zbytek života kulhal. Šest dní po úrazu byl podmínečně propuštěn.
Nejasnosti kolem vztahu s Bonnie
Historici se dodnes nemohou zcela shodnout na sexuální orientaci Clyda. Někteří se domnívají, že Clyde byl bisexuál, jiní tvrdí, že Clyde byl gay a že s Bonnie nikdy neměl sex. Ze scénáře tak byla nakonec vystřižena scéna, v níž se Clyde a C. W. Moss milostně sbližují. Tvůrci filmu se rozhodli, že Clyde bude impotentní, a ne gay nebo bisexuál.
Casting Faye Dunawayové
Do role Bonnie bylo zvažováno mnoho slavných hereček druhé poloviny 60. let, včetně Jane Fondové, Natalie Woodové, Cher, Shirley MacLainové či Tuesday Weldové. Nalie Woodová byla v té době přítelkyní Warrena Beattyho, a když zjistila, že roli nedostala, údajně se pokusila o sebevraždu.
Módní ikona
Faye Dunawayová doufala, že jako Bonnie bude nosit kalhoty, které jí usnadní zapojení do přestřelek a naskakování do ujíždějících aut, ale kostýmní výtvarnice Theadora Van Runkleová nakonec prosadila okouzlující vzhled s baretem, rovnými sukněmi a krátkým sakem. Po uvedení filmu do kin se „Bonnie look“ stal oblíbeným oblečením amerických žen.
Spor o styl natáčení filmu
V 60. letech se filmaři v Hollywoodu začali inspirovat francouzským filmovým stylem nové vlny. Beatty jako producent chtěl tento styl použít i pro tento film, ale šéf studia Jack Warner mu řekl, že film bude financovat pouze v případě, že bude natočen ve stylu gangsterských filmů společnosti Warner Brother z 30. a 40. let. Když Beatty odporoval, Warner ukázal na obří vodárenskou věž za oknem s nápisem WB s tím, že je to jeho studio, ne Beattyho. Beatty mu však řekl: „To jsou moje iniciály.“ Warner nakonec ze svého požadavku ustoupil.
Trocha poezie
Báseň, kterou Dunawayová ve filmu čte, se jmenuje „Příběh sebevraha Sala“ a napsala ji skutečná Bonnie Parkerová. Bonnie totiž prý byla velmi schopnou spisovatelkou a ve vězení, kam se dostala po neúspěšném pokusu o jednu loupež, napsala sbírku deseti básní. Dva týdny před smrtí dala Bonnie své matce báseň, která předpovídala její vlastní smrt. Poslední verš zněl: „Pro pár lidí to bude smutek, pro zákon úleva, ale pro Bonnie a Clyda je to smrt.“
Smrt
Ve „scéně smrti“ jsou Bonnie a Clyde zasypáni kulkami. Scéna přechází mezi běžným a zpomaleným pohybem, takže jejich těla vypadají, že tančí. Poslední záběr je natočen zevnitř auta, jako by se Bonnie dívala z okna. Tento závěr změnil způsob, jakým Hollywood přistupoval k násilí ve filmech, a inspiroval filmaře k většímu množství krve i kulek. Ve skutečnosti koroner, který zajišťoval v roce 1934 po zastřelení těla Bonnie a Clyda, zaznamenal sedmnáct děr po kulkách v Clydeově těle a dvacet šest v těle Bonnie
Zdroj: tonsoffacts.com, classicmoviehub.com, csfd.cz
