Všichni jsme pravděpodobně viděli nějaký film, na jehož začátku či konci stálo, že byl „natočen podle skutečné události“. Co to ale vlastně znamená? Jsou lidé, kteří tyto filmy mylně přirovnávají ke sledování dokumentu. Jistě, některé filmy se drží skutečné předlohy poměrně přesně, ale i ty nejvěrnější adaptace dělají v příběhu určité změny. A samozřejmě jsou i filmy, které toho změní tolik, že jakákoli podobnost se skutečnými událostmi se zdá být téměř náhodná. Jak je na tom z tohoto úhlu pohledu snímek Let číslo 93, jehož inspirací byl osud stejnojmenného letu z 11. září 2001?
Věnováno památce všech, kteří přišli o život 11. září 2001
Film Let číslo 93 režiséra Paula Greengrasse byl první hollywoodskou produkcí, která byla přímo založena na tragédii. S maximální možnou přesností líčí tragické události letu United 93. Film je natočen v reálném čase od startu letu. Když byl film v dubnu 2006, necelých pět let po útocích, uveden do kin, sklidil téměř všeobecné uznání. Jak moc je ale snímek opravdu pravdivý?
Upřímně řečeno není možné zcela rozhodnout, co je či není v tomto filmu pravda, protože nikdo z letu bohužel nepřežil. Tvůrci ale k natáčení přistoupili velmi zodpovědně a citlivě. V rámci přípravy na své role se například herci osobně setkali s rodinami těch, které měli ztvárnit. Tvůrci filmu také využili telefonáty, které cestující vedli se svými blízkými, jako prostředek k rekonstrukci událostí letu.
Co je ve filmu pravdivé?
Let číslo 93 společnosti United Airlines měl 11. září 2001 naplánovaný vnitrostátní let z mezinárodního letiště Newark v New Jersey do San Francisca. Na palubě letadla však byli čtyři únosci. Asi 46 minut po startu se únosci rozhodli pro útok. Jeden z nich vytáhl falešnou bombu a všichni čtyři převzali kontrolu nad letem. Cestující zahnali do zadní části letadla a zmocnili se kokpitu.
Jeden z únosců, Ziad Jarrah, vycvičený pilot, otočil letadlo směrem k Washingtonu. Uprostřed chaosu začalo mít několik cestujících podezření, že bomba je falešná. Podařilo se jim také telefonovat a zjistit, že byla unesena i další letadla. Poté, co se dozvěděli o osudu ostatních unesených letadel, jim pomalu docházelo, že únosci nemají v úmyslu bezpečně přistát.
Cestující se rozhodli, že pokud chtějí mít nějakou šanci na přežití, musí vzít věci do vlastních rukou. Pokusili se získat zpět kontrolu nad letadlem. Na palubě byl cestující, který byl pilotem. Plánem bylo, že s letadlem přistane on, neboť původní piloti byli mrtví. Přestože se cestujícím podařilo úspěšně zabránit únoscům v dosažení cíle, letadlo se zřítilo do pole v Pensylvánii. Nikdo nepřežil.
Co je ve filmu spekulativní?
Na začátku filmu vidíme únosce, jak se modlí v hotelovém pokoji. Ačkoli to nemusí být vyloženě nepravdivé, není možné, aby tvůrci filmu věděli, co přesně únosci onoho rána dělali. A přestože tvůrci sami provedli mnoho výzkumů, film byl dokončen dříve, než byl například zveřejněn přepis hlasového záznamu z pilotní kabiny. To znamená, že tyto scény musely být do jisté míry vymyšlené.
Existují také důkazy, které naznačují, že se cestující nedostali tak daleko do kokpitu, jak naznačuje film. Film zobrazuje, jak různí cestující fyzicky zápasí s únoscem, který letadlo řídil, a to vedlo k havárii. Uvádí se však, že únosce s letadlem havaroval, protože věděl, že cestující se blíží ke kokpitu. Nejvíc otázek ale pravděpodobně dodnes vzbuzuje vykreslení německého pasažéra Christiana Adamse…
Zdroj: theguardian.com, boxofficeprophets.com
