Legendární postava francouzské literatury i filmu, kterou celosvětově proslavily především snímky z šedesátých let s Jeanem Maraisem a Louisem de Funésem v hlavních rolích. Jeho původ je ale mnohem starší, jako strašidelnou postavu francouzské brakové literatury ho v roce 1911 stvořili novináři Marcel Allain a Pierre Souvestre.
Kde se vzala jeho maska?
Fantomas přestavoval tajuplného geniálního zločince, který ke svým zločinům často používal nejrůznější prostředky vědy a techniky. Kromě toho byl mistrem převleků, nejčastěji používal černou kuklu nebo škrabošku. Maska Fantomase, tak jak ji známe dnes, tedy s nazelenalou kůží bez vlasů, vousů či obočí vznikla až v souvislosti s filmovým zpracováním v šedesátých letech. Tvůrci mu chtěli dodat originalitu, a rovněž ho tak navždy odlišit od ostatních zlodějů, kteří kuklu či škrabošku běžně používají.
Nejoblíbenější zločinec v Evropě
Tento padouch, kterého se marně snaží dopadnout celá pařížská policie, si však na počátku dvacátého století získal srdce francouzské veřejnosti. Novinová a později knižní série se okamžitě stala hitem a právě vznikající filmové společnosti bojovaly o práva na jeho filmové ztvárnění. První němý snímek s Fantomasem vznikl již roku 1913. Knihy byly s velkým úspěchem vydávány také v Itálii a Španělsku, kde se Fantomas v roce 1915 stal námětem pro muzikál. V době těsně před první světovou válkou byl Fantomas známý po celé Evropě.
Fantomas a surrealismus
Fantomas od počátku své existence přitahoval také nečekané fanoušky, jedním z nich byl i významný francouzský experimentální básník Guillaume Apollinaire. Spolu s básníkem Maxem Jacobem založil fanklub Společnost přátel Fantomase. Surrealistické hnutí, které šlo v jejich stopách, bylo Fantomasem doslova posedlé. Surrealisty Fantomas přitahoval zejména proto, že jeho svět se shodoval s tím, který vytvářeli ve svém umění. Řídil se spíše vlastní logikou než racionálními a upjatými pravidly slušné společnosti.
Fantomas a film
Fantomas byl zároveň jedním z prvních zloduchů, kteří se dostali do filmů. Pětidílnou předválečnou filmovou sérii s ním režíroval Louis Feuillade, průkopník filmového žánru thrilleru. Feuilladeovy postupy ovlivnily později i slavného Alfreda Hitchcocka. Fantomasova sláva pokračovala i v letech dvacátých a třicátých. Až v souvislosti se skutečným zlem druhé světové války Fantomasovo extravagantní padoušství ztratilo na přitažlivosti a Fantomas se na několik desetiletí odmlčel.
Znovuzrození Fantomase
Jeho znovuobjevení nastartovaly francouzské snímky z poloviny šedesátých let. Fantomas, Fantomas se zlobí a Fantomas kontra Scotland Yard režiséra André Hunebella. Především Jean Marais v hlavní dvojroli Fantomase a novináře Fandora a Louis de Funés jako komisař Juve se stali nesmrtelnými. Fantomas dostal novou podobu s jeho klasickou maskou a stal se z něj také mnohem větší gentleman. Čeští diváci se s Fantomasem překvapivě setkali také v pohádkovém seriálu Arabela, kde ho král František Peterka.
Zdroj: journals.openedition.org, imdb.com
