Režisérku Sofii Coppolovou vždy zajímala analýza ženských postav, zejména těch dospívajících. Není tedy divu, že v roce 2006 přijala výzvu režírovat film Marie Antoinetta podle životopisné knihy Antonie Fraser Marie Antoinetta – Osamělost královny. Snímek se zaměřuje zejména na dospívání mladé Marie Antoinetty, na její přechod z pozdního dětství do dospělosti. Film rozdělil kritiku i diváky. Ti, kdo očekávali historický a životopisný profil královny během Francouzské revoluce, byli zklamáni. Ostatní nadšeni.
V hlavní roli výstřední kostýmy, líčení a moderní hudba
Marie Antoinetta se sice na první pohled tváří jako historický film, ale z hlediska pravdivosti informací je snímek historicky velmi nepřesný. Nebere v úvahu věrohodnost a spolehlivost kostýmů, královna si například na ples obuje fialové boty Converse, lokací ani kulis. To, co film zajímá, není historie, ale příběh dívky, teenagera v surrealistickém světě, jako je Versailles. Svět, který ji ubíjí svou nudou a stále se opakujícími rituály.
V tomto kontextu se pak nádherné kostýmy vytvořené Milenou Canonero, která za tento film získala v roce 2007 Oscara, stávají důležité pro vyznačení plynutí času, stále stejných dnů i pro nastínění charakteru a psychologie jednotlivých postav. Ve filmu je kromě kostýmů v popředí také hudba, překvapivá směs klasických i moderních písní, zejména rockových a popových skladeb z 80. let. V historických kulisách zní sice velmi zvláštně, ale na druhou stranu skvěle koresponduje s povahou Marie Antoinetty a atmosférou snímku.
Francouzská revoluce je jen mlhavým pozadím
Režisérka se zaměřuje i na rituály přechodu, fyzické i symbolické, které poznamenávají život mladé ženy. V roce 1770 vstupuje do Versailles a zůstává zde až do vypuknutí revoluce, kdy se 6. října 1789 musí přestěhovat do Tuilerijského paláce. Tady už Marie Antoinetta není tou malou holčičkou, jakou bývala. Nyní je ženou, matkou dvou dětí, a ještě netuší, jaký tragický osud ji čeká. Smrt gilotinou, o níž se ve filmu nemluví, se jeví jako krutá a nečekaná událost. Marie Antoinetty je tak příběhem ženy, která umírá ve věku 37 let, právě když začíná chápat, co to vlastně skutečně znamená žít. Obětní beránek v kontextu mnohem větším, než byla ona sama.
Zdroj: nytimes.com, imdb.com
