Druhá světová válka a skutečné příběhy, které s ní byly spojené, inspirovala mnoho filmů. Nejinak je tomu u filmu Z Paříže do Paříže kanadského režiséra Christiana Duguaye. Ten vypráví skutečný příběh cesty dvou bratrů okupovanou Francií, kteří opouštěli jeden domov za druhým, kdykoli se přiblížili Němci. Film natočený podle autobiografického románu Josepha Joffa začíná ve chvíli, kdy se Joseph a jeho starší bratr Maurice baví s nacisty v ulicích Paříže.
Statečnost a nebezpečná legrace
Chlapci následně úmyslné schovají nápis „Židovský obchod“, a nacisté tak vejdou do holičství jejich otce. Během holení zde vojáci vedou očekávanou antisemitskou konverzaci, zatímco židovští holiči jim drží u krku břitvy. Až při placení jim otec chlapců řekne, kam to vkročili. Nakolik je tato vzpomínka na statečnost z dětství přesná, je samozřejmě otázka, nicméně chlapci za to svého otce považují za hrdinu.
Cesta do bezpečí
V květnu roku 1942 se ale situace ve Francii zhoršuje a otec se rozhodne poslat chlapce pryč z Paříže. Bratři mají sami zamířit do Nice, kde se následně setkají se staršími sourozenci a počkají na rodiče. „Přísahej, že nikdy nikomu neřekneš, že jsi Žid,“ naléhá otec na své syny a pak si bez varování zahraje na Němce, který Josepha fackuje a snaží se z něj lstí dostat přiznání, že je Žid. Tak začíná jejich cesta plná nebezpečí, překážek, zastrašování i násilí. Nakonec se ale i díky pomoci dalších lidí do Nice přeci jen dostanou a shledají se se svou rodinou. Jejich štěstí ale netrvá dlouho a rodina se musí opět rozdělit…
I za války se žilo „normálně“
I když jde celkově o vážné téma, snímek vás nedojme jen příběhem jako takovým, ale také svou normálností a bezprostředností, která se týká především pouta mezi oběma bratry. Přestože spolu jako všichni sourozenci občas nesouhlasí a všelijak se dobírají, v důležitých okamžicích stojí vždy při sobě a navzájem se podporují. I díky tomu má divák ve výsledku pocit, že snímek válku a problémy s ní spojené zachycuje spíše jako řadu dětských překážek než jako hrůzu, která by určovala zbytek života. Mimochodem snímek se částečně natáčel i v Česku. Kromě Prahy tak pozorný divák pozná i Žatec.
Zdroj: jewishexponent.com, imdb.com
