Špičák: Psychologické drama jedné dysfunkční rodiny

Originální řecký film natočený již v roce 2009, který ale díky pandemii koronaviru dostal po letech zcela nový, aktuální význam. Snímek o rodině, která žije zcela izolovaná od okolního světa, je k vidění na HBO GO. Film získal řadu mezinárodních ocenění a byl považován za surrealistický portrét moderní řecké společnosti. Dalšími tématy jsou především nebezpečí manipulace a absurdní autoritativnosti.  

Co se skrývá za plotem?

Celý příběh se odehrává v prostorné vile na okraji města, v níž otec a matka ve lži vychovávali své tři děti, nyní již dospělé. V jakémsi „deliriu přehnané ochrany“ manželé celý život namlouvali svému synovi a dvěma dcerám, že plot na jejich zahradě je nepřekročitelná hranice. K udržení tohoto zdání podřídili veškerý život rodiny, který je tak plný lží. Celá existence mladých lidí se tak odehrávala bez poznání okolního světa s klamným příslibem, že jednou přijde čas, kdy se budou moci za nebezpečnou hranici vydat. Ten okamžik nastane, až jim vypadne levý nebo pravý špičák.

Absurdní nápad se zrodil během diskuse s přáteli

Režisér a scénárista Yorgos Lanthimos uvedl, že inspirací pro film mu byla diskuse, kterou před lety vedl se svými přáteli, kteří plánovali svatbu a rodinu. Během diskuse se totiž dostali až k tomu, kam je člověk vlastně ochoten zajít, aby ochránil svou rodinu. Ve filmu tuto touhu po ochraně pouze dotáhl do extrémních rozměrů.

Kontakt s vnějším světem

Celá rodina žije roky izolovaná za vysokými zdmi plotu, který je „chrání“. Jediný z rodiny, kdo se vydává do nebezpečného světa za zdí, je otec. Ten navíc ostatními členy manipuluje podle svých absurdních představ. Jedinou postavou z vnějšího světa, se kterou se rodina setkává, je Christina. Ta jednak uspokojuje sexuální potřeby syna a jednak občas přináší malé dárky, za ty ale od starší dcery vyžaduje určitou protislužbu.

Jednoho dne přinese jako dárek videokazety, díky nimž se dospělé děti dozvědí, že svět za zdí pravděpodobně není takový, jak jim ho otec roky popisoval. Otec jim totiž zcela některá slova, se kterými se během života v knihách a filmech, které jim schválil ke zhlédnutí, vysvětlil záměrně nepravdivě.  Například telefon jim vysvětlil tak, že je to vlastně slánka, výraz moře se podle něj používá pro kožené křeslo. Cílem všeho bylo to, aby děti nikdy netoužily odejít pryč.

Podobnost s „koronavirovými pocity“ je čistě náhodná

Touha starší dcery po tom opustit dům a vidět na vlastní oči to, co se ukrývá za zdí, ale neustále roste a otcovo strašení a manipulace účinkují stále méně. Nakonec se rozhodne, že se svého špičáku násilně zbaví. To udělá a následně se ukryje v kufru otcova auta, když jede do práce. I když snímek dostal vzhledem k lockdownu a karanténě související s pandemií koronaviru v posledních měsících nový význam, tvůrci jím původně chtěli upozornit na jiné problémy a tragédie našeho světa, které se mohou za zdmi domů a ploty odehrávat.

Zdroj: anonimacinefili.it, hbogo.cz

Autor: Martina Šťastná
zavřít reklamu