Na začátku 70. let prožil Al Pacino období, které lze velmi snadno považovat za nejlepší čtyřleté období v kariéře jakéhokoli filmového herce se stejným počtem vynikajících rolí v nezapomenutelných filmech. Začalo to filmem Kmotr a skončilo filmem Psí odpoledne. Mezi dva skvělé filmy o Kmotrovi se pak v roce 1973 vměstnal úžasný výkon ve filmu Serpico.
Příběh neúplatného policisty v temném světě korupce
Jedná se o skutečný příběh Franka Serpica, newyorského policisty, který odhalí rozsáhlou policejní korupci probíhající v celém městě. V rámci čtveřice kultovních filmů je to trochu výjimka, protože jako v jediném tu Al Pacino hraje kladného hrdinu.
Pro mladého herce, který se právě dokonale sžil s rolí Michaela Corleoneho, to byl trochu risk. Producenti si nebyli jisti, zda diváci Al Pacina v roli policisty přijmou. Jakékoli pochybnosti ale byly rozptýleny velmi brzy, protože jeho ztvárnění role bylo naprosto přesvědčivé.
Ke cti uznávaného režiséra Sidneyho Lumeta slouží, že scénář, na němž se podílel Waldo Salt, zůstal věrný příběhu vyprávěnému v knize Petera Maase z roku 1973.
Špinavé, drsné a uvěřitelné
Frank Serpico sloužil u policie v letech 1960-1971. Po absolvování policejní akademii nastoupil jako pochůzkář na newyorské policejní oddělení v Brooklynu, Bronxu a na Manhattanu. Po krátké době byl přeřazen do role detektiva v civilu, přičemž vykonával i práci v utajení. Během několika prvních let svého působení na oddělení byl vystaven rozsáhlé korupci, včetně úplatků a vydírání. Jeho odmítnutí podílet se na jakékoli nezákonné činnosti se mnoha kolegům nelíbilo.
Kromě toho, že v něm viděli hrozbu, protože se nechtěl podílet na nekalých činech, měl Serpico velmi zvláštní a odměřené chování, které ho ještě více odcizilo jeho policejním kolegům. Brzy se též dostal do sporu s mnoha newyorskými špičkami, což nakonec vedlo k pokusu o jeho zavraždění.
Jeho morální měřítka se zformovala, když byl ještě chlapec a z otcova obchodu odešel muž, který nezaplatil za vyčištění bot. Už tehdy věděl, že má vnitřní smysl pro to, co je správné a co ne, a respekt k zákonu.
Serpico dospěl v zarostlého idealistu, který se nakonec přestěhoval do bytu v Greenwich Village, kde mu přátelé a sousedé říkali „Paco“, jak se o něm mluví i ve filmu. Hned první den v práci dal jasně najevo, že nehodlá být „jedním z kluků“ a podílet se na korupci a rasismu. V 60. letech byla newyorská policie stále ještě „sítí starých dobrých hochů“ ovládanou irskými Američany a on jako Ital byl od začátku outsiderem.
Pokus o atentát
Třetího února 1971 vedl Serpico protidrogový zátah v brooklynské čtvrti Williamsburg. Jedna věc, která byla vždy velmi podezřelá, pokud jde o střelbu během této razie, je, že poté, co byl Serpico střelen do obličeje, nebyl nikdy zavolán kód 10-13, což byl rádiový kód pro policistu, který potřebuje pomoc.
Jinými slovy, jeho kolegové utekli z místa činu jako ve filmu. Dodnes má v mozku zaseknuté úlomky kulky, která mu navíc přerušila sluchový nerv, takže ohluchl na jedno ucho.
Co se stalo po filmu?
Po premiéře filmu se skutečný Frank Serpico stáhl do ústraní. Nejprve se přestěhoval do Švýcarska, aby se zotavil, a poté do Nizozemska. Dnes žije na severu státu New York v malém srubu, který si sám postavil. Venku stojí buddhistické sochy, aspekt jeho náboženství, který je ve filmu též zmíněn.
Mnoho z korupce, kterou film přesně odhalil, si zkorumpovaní lidé vzali do hrobu. V únoru 2022 nakonec Franku Serpicovi udělil starosta New Yorku Eric Adams Medaili cti a prohlásil, že Serpico byl jednou z jeho inspirací, proč se dal na politiku.
Zdroj: imdb.com, theguardian.com, thecinemaholic.com
