Recenze: Pražské orgie. Ve filmu Ireny Pavláskové ale příliš orgií nenajdete.

Česká režisérka Irena Pavlásková napsala scénář k filmu podle populární knihy spisovatele Philipa Rotha „Pražské orgie – Intelektuálové v kleštích totality.“ A i když film láká na skutečně slibný a zajímavý název, orgií si ve filmu moc neužijete.

Děj filmu

Příběh Pražských orgií se odehrává v 1. polovině 70. let minulého století. Spisovatel Philip Roth často ve svých knihách využívá své alter ego – slavného amerického spisovatele Nathana Zuckermana. Ten přijíždí do Prahy, aby zde zachránil a následně si odvezl rukopis nevydané knihy. V Praze se setkává s Olgou, místní nezkrotnou spisovatelkou, která ho zavede na zdejší vyhlášené večírky. Americký spisovatel se na nich setkává s různorodou skupinou lidí, která po svém řeší na večírcích své trápení běžného života.

Nezní to vůbec špatně, ale…

Když si jako nevědomý divák přečtete, o čem má film pojednávat, dostanete pocit, že to nezní vůbec špatně. Já sama jsem nabrala dojmu, že by mohlo jít o hodně zajímavý film, na který se budu těšit. To, co přijde v kině, vás ale přesvědčí bohužel o opaku. Scénář filmu se zdá být prázdný a nedomyšlený. A vzhledem k názvu filmu i jasnému příběhu sem moc nepochopila, jak to celé vlastně Irena Pavlásková pojala a pro koho film vlastně vůbec točila.

Jen pár minut orgií

Když se vrátím k orgiím, které vystupují v názvu knihy i samotného filmu, byla jsem skutečně hodně zklamaná. Nikdo neočekával film pro dospělé, ale čekala bych víc než jen pár minut jakési lehké erotiky, kdy si řeknete, že tohle s orgiemi nemá přece nic společného. Ale i tak jde o příjemné zpestření filmu, protože v ostatních asi sto minutách filmu se není převážně na co pořádného dívat. Velká škoda, tahle dáma umí a má daleko na víc.

Na film ale vyražte a přesvědčte se o výsledku sami.

 

 

Autor: Michaela Richterová
zavřít reklamu