Příběh Hanse Zimmera – jednoho z nejlepších filmových skladatelů Hollywoodu

Hans Florian Zimmer se narodil 12. září 1957 ve Frankfurtu nad Mohanem v Německu. Již během dospívání se ale přestěhoval do Londýna, kde navštěvoval Hurtwood House. Podle jeho vlastních slov mu hudba byla nejbližší a stala se pro něj přítelem v těžké době, kdy mu zemřel otec. Jak se z něj ale stal takto uznávaný světový umělec?

Cesta ke hvězdám

V roce 1980 se stal asistentem skladatele filmových soundtracků Stanleyho Myerse. Největší zlom v jeho kariéře ale přišel až s rokem 1988. Ten rok totiž složil hudbu k oscarovému dramatu Rain Man. Za hudbu k tomuto filmu si vysloužil i svou vůbec první oscarovou nominaci. Tím svou spanilou jízdu ale jen teprve započal. Navždy se do našich srdcí zapsal i svými díly k tak úspěšným filmům jako je Thelma a Louise, Krvavý příliv, Operace: Zlomený šíp, Skála, Gladiátor, Černý jestřáb sestřelen, Poslední samuraj, Šifra mistra Leonarda, Piráti z Karibiku, Tenká červená linie, Pearl Harbor, Počátek, Interstellar  nebo Lví král, za kterého si v roce 1994 došel konečně až pro samotného Oscara.

Jiný než ti ostatní

Hans Zimmer je jedinečný a od ostatních skladatelů jej odděluje i to, že je velmi flexibilní. Dokáže hravě složit hudbu k vážným válečným filmům stejně tak, jako si poradí se svými oblíbenými animovanými komediemi. Nevyužívá jen jeden konkrétní nástroj, ale koketuje hned s několika a jde mu to vážně skvěle. Na co sáhne, se mu prostě daří, a proto se stal jedním z nejlepších filmových skladatelů vůbec. Ve své sbírce má proto kromě Oscara i mnoho jiných ocenění a to včetně Zlatých glóbů nebo cen Grammy. Přitom vypadá stále stejně skromně a obyčejně. Klobouk dolů.

 

Nebrání se ani živým koncertům

Kromě toho, že mu to jde skvěle ve studiu, nebrání se ani živému vystupování a už dokonce pořádal i několik sérií koncertů, které byly beznadějně vyprodané. Aby také ne. S každým tónem jeho hudby je slyšet kus tvrdé práce a snad každému to nahání husí kůži, což umí opravdu jen málokdo. Hans Zimmer dělá hudbu s citem a do všeho dává kus sebe a proto není při poslechu jeho písní o emoce nouze.

Jen tak dál!

Autor: Vlastimil Vachta
zavřít reklamu