Poslední Mohykán: Milostná romance na pozadí skutečné události

Pro většinu z nás sice navždy zůstanou nejlepšími snímky o Indiánech filmy s Vinnetouem, ale na začátku 90. let vzbudil i u českých diváků velký ohlas snímek s názvem Poslední Mohykán s Danielem Day-Lewisem v hlavní roli. Film přinesl úspěch nejen hlavnímu herci, ze kterého udělal hollywoodskou hvězdu, ale i režiséru Michaelu Mannovi, který jeho prostřednictvím dokázal, že umí točit historické eposy stejně dobře jako kriminální dramata ze současnosti.

Inspirace knihou, filmem i deníkem

Snímek byl natočen podle historického románu Jamese Fenimora Coopera z roku 1826, který v mnohém čerpal z vyprávění těch, kteří obléhání přežili. Postava plukovníka Munro, který vedl britské jednotky v pevnosti William Henry, když na ni v roce 1757 zaútočili Francouzi, opravdu existovala. Mnoho ostatních postav ale bylo samozřejmě vymyšlených. Kromě literární předlohy se Mann inspiroval také filmovou verzí „Posledního Mohykána“ Randolpha Scotta z roku 1936 a deníkem Louise-Antoina de Bougainville, francouzského badatele, který během obléhání sloužil jako důstojník. Jeho podrobný, vtipný a sarkastický popis události posloužil jako další inspirace.

Day-Lewis a jeho příprava na roli

Day-Lewis se role Hawkeye zhostil se svou obvyklou metodickou posedlostí. Před natáčením strávil šest měsíců s trenérem budováním svalů a síly v horní části těla. Další měsíc strávil v lese v Severní Karolíně, kde se učil dovednostem přežití, včetně lovu, stahování kůže, stavění kánoí, zacházení s tomahavkem a rovněž střelbu z historické pušky. Jako pravý hraničář si pušku bral všude s sebou, dokonce i na štědrovečerní večeři. A zatímco někteří herci a členové štábu trávili volné chvíle poslechem hudby a kouřením marlborek, Day-Lewis si dával záležet na tom, aby se vyhýbal moderním technologiím a ubaloval si vlastní cigarety.

Druhou romanci „zničil“ střih

Kromě hlavního milostného příběhu mezi Danielem Day-Lewisem v roli Hawkeye a Madeleine Stoweovou jako Cory Munro je ve filmu naznačen i druhý romantický vztek mezi Alicí Munro v podání Jodhi Mayové a Chingachgookovým synem Uncasem, kterého ztvárnil Eric Schweig. Velká většina jejich romance se ale do výsledné podoby filmu nedostala, vystřižena byla například jejich vášnivá milostná scéna.

Jediný Oscar

I když si snímek získal značnou pochvalu od filmových kritiků, příliš mnoho filmových cen nezískal. Jednu z výjimek tvoří soška Oscara za mix hudby. S tím je spojem zajímavý příběh, v postprodukci se totiž Mann rozhodl zrušit elektronickou hudbu skladatele Trevora Jonese a nahradit ji tradičnější orchestrální hudbou. Jones svou hudbu sice částečně přepracoval, ale nestihl ji dokončit, a Mann tak musel najmout skladatele Randyho Edelmana, aby hudbu dokončil.

Zdroj: imdb.com, moviefone.com

Autor: Martina Šťastná
zavřít reklamu