Tento film je remakem Návratu Martina Guerra, skvělého francouzského filmu z počátku 80. let, v němž Gerard Depardieu a Nathalie Baye ztvárnili příběh venkovské ženy, která čeká mnoho let na návrat svého muže z války. Když se konečně vrátí, vypadá jako jiný člověk.
Láska, vášeň, nenávist, záměna identity
Muž, který se vrátil, samozřejmě není ten samý muž, který odešel. Ženin manžel se s tímto jiným mužem seznámil uprostřed války. Sdíleli spolu tajemství a důvěrnosti. Pak byl manžel zabit a muž se nechal inspirovat k podvodu – vrátil se k jeho ženě a zaujal jeho místo.
Ve filmu Návrat Martina Guerra se nabízí otázka, nakolik je manželka skutečně podvedená. Existuje samozřejmě okamžik, kdy ví, že tento muž není jejím manželem, ale rozhodne se nechat si tuto skutečnost pro sebe, protože se zamilovala. Žárlivý bývalý nápadník a další zvědaví měšťané však nakonec tajemství objeví a dojde k církevnímu soudu.
Výborné téma, zničené zbytečnou melodramatičností
V Návratu Sommersbyho tato křehká struktura podvodu a romance bohužel není nikdy přesvědčivá, a přestože Richard Gere a Jodie Fosterová dělají s postavami, co mohou, závěrečná scéna v soudní síni se rozpadá do dějových zvratů tak trýznivých, že veškerá věrohodnost mizí.
Gere je představen jako muž, který doufá, že se vykoupí tím, že bude věrný své nové identitě a zapře svůj dřívější život – ale cena, kterou za svou čest zaplatí, je tak extrémní, že ji nemůžeme přijmout. Scény ze soudní síně, zamýšlené jako vrchol filmu, je třeba vidět, abyste jim uvěřili.
Osud Gereovy postavy se houpe sem a tam, komplikuje se, protože raději bude odsouzen za zločin ve své nové identitě, než aby byl shledán nevinným ve své staré. Pravda je zjevně jasná všem v soudní síni a soudce by měl vyhlásit zmateční řízení, místo aby nechal děj skřípat až do melodramatického závěru.
V 90. letech se v Americe objevil trend remakovat úspěšné zahraniční filmy, zejména francouzské, jako by jim americké prostředí a angličtina prospěly. Tento remake ale nebyl zcela dobrý nápad.
Zdroj: imdb.com, ew.com