Most u Remagenu: Válečný film bez příkras i velkolepé výpravy, ale o to lepší, realističtější a navíc s českou stopou

V šedesátých letech vzniklo mnoho filmů inspirovaných druhou světovou válkou. Snímek Most u Remagenu je jedním z nejautentičtějších, ale zároveň i nejopomíjenějších. Vyniká působivě realistickým zobrazením fyzické destrukce i emocionálního traumatu války. Obojího je dosaženo zejména skvělými hereckými výkony a na tehdejší dobu pozoruhodnými speciálními efekty. Pro české diváky je snímek přitažlivý i tím, že byl natáčen v tehdejším Československu.

Pan režisér

Film, který je založen na skutečném příběhu o týdenním střetu mezi německými a spojeneckými jednotkami u Ludendorffova mostu během druhé světové války, s chutí a energií režíroval John Guillermin, významný britský režisér, který se do paměti českých diváků zapsal především pozdějšími snímky Skleněné peklo a Smrt na Nilu. Nicméně již před Mostem u Remagenu režíroval dva další pozoruhodné válečné filmy – Byl jsem generálovým dvojníkem a Pušky v Batasi.

Autentičnost i lidskost

Jednou ze silných stránek tohoto filmu je, že si dává na čas, aby vytvořil charaktery postav předtím, než začne samotná akce filmu. To nám umožňuje lépe pochopit jejich psychologické utrpení, když pocítí spalující žár bitvy.

Dalším kladem snímku je i to, že nám představuje postavy na obou stranách konfliktu, přičemž si nelze nevšimnout určitých paralel mezi americkými vojáky a jejich německými protějšky. Na obou stranách jsou ušlechtilí vojáci s nízkou hodností využíváni ambiciózními důstojníky jako „potrava pro děla“. V obou armádách se posléze, když je odhalena lidská cena války, rovněž projevují protiválečné nálady.

Ačkoli filmu dominuje George Segal, který velmi lidsky ztvárnil amerického nadporučíka Phila Hartmana, jemuž se z války dělá špatně, a tak se jí „drží“ spíše ze zvyku než z pocitu povinnosti, nejlepší výkon podává Robert Vaughn, který nesmírně sympaticky ztvárnil německého důstojníka Paula Krugera zmítaného rozporuplnou loajalitou.

Je vám most povědomý?

Film byl z velké části natáčen v roce 1968 v Československu, neboť američtí filmaři nedostali povolení k natáčení na Rýnu. Most v Remagenu si tak „zahrál“ most přes Vltavu v Davli u Prahy. Uprostřed natáčení ale přišel srpen 1968, což natáčení zkomplikovalo. Filmaři nakonec museli republiku předčasně opustit a snímek byl dotočen v Itálii a Německu. V několika menších rolích můžete vidět i několik československých herců, například Víta Olmera či Rudolfa Jelínka.

Na rozdíl od mnoha válečných filmů své doby Most u Remagenu nezobrazuje boj jako klukovské dobrodružství, ale jako děsivou hru, která prověřuje odvahu a odolnost svých účastníků až na samou hranici možností.

Bez obvyklého hollywoodského pozlátka, přehnané dramatizace a falešného hrdinství nám ukazuje krutou realitu moderního válčení a nabízí dojemnou připomínku dluhu, který máme vůči všem, kdo během druhé světové války prošli peklem, aby porazili fašismus.

Zdroj: imdb.cz, cinapse.co

Autor: Martina Šťastná
zavřít reklamu