Interview se Stephenem Kingem

Již téměř půl století děsí Stephen King milióny fanoušků svými knihami po celém světě. Některé z nich se dočkaly svého zfilmování a fenomenálního úspěchu a jiné se setkaly s vlažným přijetím publika i kritiky. K některým filmům se Stephen King nechce znát a dokonce se nechal vyškrtnout z titulků. Ovšem to se netýká remaků, kterých se dvě z jeho knih dočkaly. Loňský remake filmu „To“ se stal kasovním trhákem a velké úspěchy sklízí také poslední film, který právě běží v kinech, Řbitov zvířátek. My vám však přinášíme vám rozhovor, kde vzpomíná na své začátky.

Váš první román byl vybrán pro film brzy po jeho vydání. Jaký byl váš život, když se to stalo?

Moje žena a já jsme žili v pronajatém domě v North Berwick. Měli jsme dvě malé děti, a já jsem psal Vykoupení z věznice Shawshank, když jsem zjistil, že si Paul Monash si vybral „Carrie“ pro zfilmování. S celou rodinou jsme to šli oslavit do McDonald’s.

Co bylo na té době nejlepší a nejhorší?

Nejlepší bylo, že rezignoval Nixon a nejhorší, že válka ve Vietnamu pokračovala.

Kdo byli v té době vaši idolové?

Bob Dylan byl v té době pro mě důležitý. Z filmů Texaský masakr motorovou pilou.

Byla nějaká skupina, do které jste byl zapojený nebo se v ní nějak angažoval?

Byl jsem izolovaný. Nebyl jsem součástí ani žádné skupiny pro spisovatele. Vše jsem opustil, když jsem odešel z Vysoké školy.

Měl jste nějaké mentory, fantasy nebo hororové spisovatele, kteří vám byli inspirací?

Richard Matheson byl mým kompasem, když došlo na hororové scény s obyčejnými lidmi. Mnohem později jsem od něj dostal vzkaz, ve kterém mi dal důležité rady.

Co rád posloucháte za hudbu?

Po celou dobu poslouchám rock.

Kdo byl v té době životně důležitý, ale zmizel ze seznamu významných osobností?

Zdá se, že lidé zapomněli na Eldridge Cleavera.

Poslední otázka: Clapton, Page nebo Beck?

Pro kytaru? Jedině Clapton. Layla mě dostává na kolena.

Autor: Vlastimil Vachta
zavřít reklamu