Hrabě Monte Christo: Kým byla inspirována postava Abbé Faria?

Slavný příběh Hraběte Monte Christa patří společně se Třemi mušketýry k nejslavnějším dílům Alexandra Dumase. Stejně jako většina knih tohoto slavného francouzského spisovatele, i tento román je částečně založen na skutečných událostech.

Dumas a jeho rozmanité inspirační zdroje

Všichni známe příběh Edmonda Dantese, neprávem uvězněného muže, který si odpykává trest v nechvalně proslulé pevnosti If. Jakkoli se to zdá neuvěřitelné, je román v mnohém pravdivý. Dumas se částečně inspiroval zprávou v novinách o uprchlém vězni, který začal pronásledovat ty, kdo jsou za jeho uvěznění zodpovědní. Postavu Edmonda Dantese poté vytvořil podle svého otce, vynikajícího francouzského důstojníka, který byl nespravedlivě uvězněn v jižní Itálii. A Abbé Faria, který se stal Dantesovým učitelem a díky kterému se mu nakonec podařilo z pevnosti uprchnout?

Kdo byl Abbé Faria?

Tato postava je inspirovaná dvě skutečně žijícími muži. Jméno souvisí s portugalským knězem a jedním z prvních průkopníků metody hypnózy jménem Jose Custodio de Faria. Mnohem více má literární postava společného s Déodatem de Dolomieu. Ten už v dětství vstoupil do řádu maltézských rytířů, v osmnácti letech ale zabil v souboji jiného člena řádu a byl odsouzen k doživotnímu vězení. Papež se za něj ale přimluvil a on byl po roce propuštěn. Důvodem bylo to, že Dolomieu pocházel z významné rodiny a také to, že byl jedním z největších vědců té doby.

Jeho jméno známe vlastně všichni

Jako geolog zkoumal především to, jak sopky a vody v průběhu času měnily svět. Odhadl stáří Země a nastínil mnoho sil, které ji v průběhu let formovaly. Je po něm pojmenován minerál dolomit a samozřejmě také pohoří Dolomity. Když se Napoleon chystal na svou výpravu do Egypta, kromě armády se s sebou rozhodl vžít i několik akademiků. Jedním z nich byl i Dolomieu. Po nějaké době pobytu v Egyptě se Dolomieu kvůli svému zdraví vydal zpět do Francie. Na lodi se setkal s otcem Alexandra Dumase.

Fikce versus skutečnost

Loď ale byla velmi chatrná a během plavby se doslova začala rozpadat. Sice se jim podařilo doplout do Taranta, ale zde byli uvězněni. Dumasův otec s ním pak sdílel celu. Trvalo totiž několik měsíců, než se o Dolomieuově zajetí dozvěděli maltézští rytíři a nechali ho převézt do bezpečnějšího vězení na Sicílii. Tam strávil dva roky na samotce. Mysl si zde udržoval si aktivní tím, že si vyřezával dřevěné pero, vyráběl inkoust ze sazí z lampy a psal poznámky na okraje svých několika povolených knih. Na rozdíl od svého fiktivního protějšku z románu Hrabě Monte Christo byl Dolomieu nakonec z vězení propuštěn. Vydání svého rukopisu přežil jen o několik měsíců, ale jeho postava, stejně jako postava Dumasova otce, žije díky románu Hraně Monte Christo dodnes.

Zdroj: gizmodo.com, senzacolonnenews.it

Autor: Martina Šťastná
if (show_sssp) { document.querySelector(".fb-comments").remove(); }
zavřít reklamu