Habermannův mlýn: Do jaké míry film zachycuje skutečný příběh Huberta Habermanna?

V posledních letech vzniklo v české kinematografii několik snímků, které se zabývají i poněkud kontroverzními tématy, která souvisejí s českou historií. Jedním takovým snímkem je bezesporu film Juraje Herze Habermannův mlýn, který zachycuje komplikovanou dobu odsunu Němců ze Sudet po druhé světové válce. Film vypráví o osudech německého mlynáře, který během války stál na straně Čechů, nicméně po válce byl zavražděn a jeho rodina odsunuta. Film je sice částečně inspirován osudem skutečného mlynáře Huberta Habermanna, nicméně mnoho věcí bylo ve filmu změněno či vymyšleno.

Pravda se dlouho nevěděla

Ve skutečném příběhu bylo dlouho více otázek než odpovědí. Jisté bylo jen to, že do Habermannovy vily nedaleko obce Bludov u Šumperku jednoho dne vešli ozbrojení muži a mlynáře odvedli pryč. Na výslech do místních lázní, kde byl po osvobození zřízen prozatímní národní výbor, ale nikdy nedorazil. O jeho smrti nikdo nepochyboval, nebylo ale jasné, co se vlastně stalo.

Vražda jako osobní pomsta

Ve filmu je za vrahy mlynáře označena místní lůza, která si chtěla přivlastnit jeho bohatství. Jeho tělo poté spálili v kotelně místních lázní. Skutečnost ale byla pravděpodobně méně poetická. Vrahem byl Jiří Pazour. Ten se v době, kdy eskorta vedla Habermanna k výslechu, s pistolí ke skupině přiblížil a mlynáře zastřelil. Důvodem byly peníze, které s Habermannem prohrál v kartách. Tělo údajně hodil do řeky. S touto verzí se setkáváme i ve stejnojmenném dokumentu Habermannův mlýn, který vznikl o sedm let dříve než film. Pazour byl za vraždu sice odsouzen, ale brzy poté mu byla udělena amnestie.

Rodina byla odsunuta

Po válce byly z Československa odsunuty více než dva miliony Němců. V případě smíšených rodin, což byl i případ rodiny mlynáře Habermanna a jeho ženy bohužel často docházelo k absurdním situacím. O jejich osudu často rozhodovalo pouhé hlasování místního národního výboru. Ten měl v rukou rozhodnutí o tom, zda rodinu odsunout, nebo nikoli. Bohužel byly samozřejmě i případy, kdy hlavní roli při rozhodování hrály sympatie či antipatie. Habermannova manželka Aurelie byla Němka, z tohoto důvodu ji tak i s dětmi zadrželi a následně bylo rozhodnuto o jejich odsunu. Aurelie se dlouho nedozvěděla, co se s jejím manželem vlastně stalo. Vdova totiž nedostala žádné dokumenty, které by dokládaly, že její muž již nežije, a že ona s dětmi tak mají nárok na vdovský důchod.

Zdroj: plus.rozhlas.cz, respekt.cz, csfd.cz

Autor: Martina Šťastná
zavřít reklamu