Související
Režiséři ze zemí, kde panují represivní režimy, jako je Írán, Súdán nebo Saudská Arábie to nemají vůbec lehké. Navzdory silné cenzuře, a ne úplně ideálním podmínkám se však nevzdávají, a snaží se tvořit i zřizovat kina. A kupodivu se jim to daří.
Vzestup a pád
V roce 1989 začalo odvětví kinematografie v Súdánu neobvykle vzkvétat. Ovšem 1. července téhož roku došlo k převratu a Omar al-Bashir převzal v zemi moc. Do doby, než byl v roce 2019 sesazen, usiloval o tvrdou islamistickou agendu. Tím zdejší kino velmi trpělo. Podpora výroby súdánských filmů se zhroutila a vládní kina byla vyprodána.
Provozování kin se stalo nerentabilním obchodem s drastickými cenzurními zákony, vysokými daněmi a dovozními zvyklostmi. Súdánští filmaři byli zatýkáni, vězněni a také mučeni. Byli považováni za liberální hrozby nové vlády a ta po nich požadovala, aby se navzájem odsoudili. Mnoho z nich tak odešlo do exilu. Súdánský filmový průmysl byl mrtvý, nebo ne?
Vyrovnat se s překážkami
Úžasný dokument Talking About Trees podrobně popisuje mimořádné úsilí o to, aby bylo kino v Sudánu udrženo. Súdánský dokumentarista Suhaib Gasmelbari se zaměřuje na skupinu nepodporovaných filmařů v zemi, Ibrahima Shaddáda, Suleimana Mohameda Ibrahima, Altayeb Mahdiho a Manara Al-Hila Hana. Ti se domnívají, že je nemožné točit filmy, ale i přesto se rozhodli založit súdánskou filmovou skupinu (SFG).
Talking About Trees byl promítán na loňském berlínském filmovém festivalu v sekci Panorama, kde získal cenu za nejlepší dokumentární
Společnost SFG byla založena již v roce 1989 a promítala pouze v provizorních kinech, promítalo se jen na stěnu, zcela jinak, než jsme zvyklí vidět filmy my. Zatím jim to musí stačit, dokud se nerozsvítí světla, musejí se vypořádat s byrokratickými i finančními překážkami.
Přes všechno se nevzdávají.
