Díra: Když o tom, zda se najíte, rozhoduje patro, ve kterém se právě nacházíte

Vězení bylo a je pro film velmi lákavým prostředím. Z nejznámějších snímků, které se ve vězeňském prostředí odehrávají, můžeme jmenovat alespoň Vykoupení z věznice Shawshank, Zelenou míli, Plán útěku či Útěk z Alcatrazu. Většinou se jedná o napínavé akční filmy, v nichž se hlavní hrdinové, často neprávem odsouzení, snaží z vězení utéci. Španělský snímek Díra s vězeňským prostředím pracuje velmi sugestivně. Výsledkem je působivá směs hororu, sci-fi a psychologického dramatu.

Vězení s neobvyklou strukturou

Vězení, do kterého se hlavní postava filmu Goreng nechává původně dobrovolně zavřít, má podobu sofistikovaného labyrintu. Jedná se o sofistikovanou vertikálně členěnou strukturu. V každé cele jsou spolu vždy dva vězni a uprostřed stropu i podlahy cely se nachází díra. S touto nevšední strukturou souvisí jedna nepříjemná skutečnost, která je pro děj filmu zásadní. Každý den se totiž dírou spouští plošina s jídlem.

Výhoda „bydlení“ nahoře

Zatímco vězni v horních patrech mají jídla dostatek, k těm ve spodních patrech se dostanou pouze zbytky, které jsou navíc často znehodnocené nevhodným chováním vězňů v horních patrech. Dodejme, že vězení má údajně 333 pater. Vzhledem k tomu, že vězni jsou ale vždy po měsíci v jedné cele náhodně přemístěni do jiné, nikdo si nemůže být nikdy jistý tím, kde jednoho dne. Zda dole, nebo nahoře. Hlavní hrdina si klade za cíl tento ustálený systém rozdělování potravy změnit a zároveň odhalit tajemství, které v době „Díra“ ukrývá. Podaří se mu to?

Symbolické podobenství o lidstvu

Film je natočen velmi působivě a divák má tak pocit, že sdílí cely společně s vězni. Svůj podíl na tom mají nejen minimalistické kulisy a skvělé herecké výkony, ale také působivá hudba. Navíc vás snímek zároveň zcela jistě přivede i k zamyšlení nad tím, co vše je schopen udělat člověk, který trpí hladem. Jedním z témat je i s tím související otázka lidské solidárnosti, ochoty podělit se s lidmi kolem. Na první pohled by totiž stačilo tak málo. Kdyby ti nahoře, kteří často vědí, jak systém funguje, přestali být tak „nenažraní“. V tom případě by zbylo jídlo na všechny. Jenže lidé jsou jen lidé… Ne náhodou se toto zamyšlení se nad chováním lidstva zdá v dnešní době ovlivněné pandemií koronaviru ještě aktuálnější než dříve.

Zdroj: theguardian.com, forbes.com, netflix.com

Autor: Martina Šťastná
zavřít reklamu