Stejně jako všichni boxeři musí vidět filmy o Rockym, všichni kickboxeři již více než tři desítky let obdivují Jeana-Clauda Van Damma v roli Kurta Sloana ve filmu Kickboxer. Po úspěchu snímku Krvavý sport byl Kickboxer dalším filmem, který na konci 80. let oživil zájem o bojová umění.
Bojová umění a mánie 80. let
S rozmanitými bojovými uměními se diváci ve filmech setkávali již dlouho, ale až druhá polovina 80. let a první polovina 90. let z těchto „sportů“ udělala něco speciálního. V mnoha těchto filmech ztvárnil hlavní roli belgický herec Jean-Claude Van Damm.
Byl jakýmsi duchovním dědicem Bruce Leeho a jeho filmy podpořily zájem o bojová umění u milionů mladých diváků. I když s čistě filmového pohledu nejsou snímky s Van Dammem považovány za příliš kvalitní, přesto některé z nich přežily zkoušku časem a lidé se na ně s trochou nostalgie rádi podívají i dnes.
Jedním takovým snímkem je i Kickboxer z roku 1989. Není nijak zvlášť dobře napsaný ani zahraný, ale je svědectvím o kickboxerské mánii, která zachvátila Spojené státy a později i velkou část zbytku světa v osmdesátých letech.
Džungle dodává snímku mystiku a atraktivnost
Kurt, kterého hraje Van Damme, je bratrem mistra v kickboxu Erica Sloana. Eric je dominantní šampión, který hledá zajímavou výzvu, a tak se vydává do Thajska, aby se utkal s místním mistrem jménem Tong Po. Zápas samozřejmě nedopadne podle představ, Eric prohraje a navíc skončí na invalidním vozíku.
Pohlcen potřebou pomstít bratra se Kurt následně vydává do srdce Thajska, aby se naučil nejnáročnější styl kickboxu a mohl Tong Poa vyzvat na odvetný souboj. Jejich závěrečný souboj, jemuž Michel Qissi propůjčil tichou, ale hmatatelnou hrozbu, je považován za jeden z nejlepších Van Dammových zápasů vůbec.
Stojí tento film za to, abyste se na něj znovu podívali?
Abyste si snímek Kickboxer co nejlépe užili i dnes, musíte se na něj dívat z nadhledu. Jean-Claude Van Damme byl do značné míry produktem své doby. Dělal to, co se mu řeklo. Herec se nikdy nestaral o to, jestli je daný film důvěryhodný, jeho jméno totiž filmu důvěryhodnost tehdy automaticky zajistilo.
Mimochodem stejně jako tomu je u většiny Van Dammovy tvorby z 80. let, soundtrack filmu tvoří téměř polovinu jeho odkazu. Stačí jmenovat písně Stana Bushe „Streets of Siam“ a „Never Surrender“ či „Feeling So Good Today“ od Beau Williamse.
Zdroj: imdb.com, metacritic.com
