Na papíře znělo drama francouzského režiséra Oliviera Dahana o manželství Grace Kellyové s monackým knížetem Rainierem III. jako skvělá volba pro zahájení 67. ročníku filmového festivalu v Cannes v roce 2014. Ostatně právě na tomto festivalu se Kellyová v roce 1955 poprvé setkala se svým budoucím manželem. Jenže už o několik měsíců dříve po prvním uvedení filmu monacká královská rodina snímek kvůli nepřesnostem ve vyobrazení napadla a zrušila i svou obvyklou účast na festivalu.
Zápletka je všeobecně známá
Hollywoodská královna filmového plátna se provdá za bohatého evropského knížete a přestěhuje se do jeho paláce se stovkami pokojů a výhledem na Středozemní moře. Jejich pohádkové manželství je však plné třecích ploch, které umocňují temná rodinná tajemství a možná i válka se sousední velmocí. Mezitím se v pozadí vznáší „sbor legend“ včetně Alfreda Hitchcocka, Aristotela Onassise a Marie Callasové, které kněžnu táhnou opačným směrem.
Grace Kelly versus Edith Piaf
Režisér Olivier Dahan má za sebou solidní kariéru. Jeho životopisný film o Edith Piaf z roku 2007 sklidil nadšené kritiky a získal řadu cen, včetně Oscara pro svou hvězdu Marion Cotillardovou. V pokladnách kin se stal jedním z nejvýdělečnějších francouzských filmů za poslední desetiletí. Ale zatímco film o Edith Piaf měl emocionální náboj a stylistickou vervu, Grace, kněžna monacká ji postrádá. Celý snímek je jakousi snahou vykreslit Grace Kellyovou jako obětavou princeznu lidu ve stylu Lady Diany.
Na druhou stranu Nicole Kidmanová se na roli Kellyové fyzicky hodí a přináší intenzitu, která i plytký scénář povyšuje o odstíny emocionální složitosti. To se bohužel nedá říci o Timu Rothovi v roli Rainiera. Frank Langella dostane několik vybraných replik jako otec Francis Tucker, katolický kněz, který slouží jako laskavý důvěrník kněžny. Bohužel sbor legendárních postav v pozadí, od Hitchcocka, přes Callasovou, až po Onassise, je jen slabě načrtnutou šifrou.
Manželství s otazníky
Současná monacká královská rodina se zpočátku jistě obávala, že film bude pojednávat o bouřlivém manželství Rainiera a Kellyové, ale ve skutečnosti jejich vztahu spíše lichotí a zlehčuje ho. Podle několika životopisců byli oba partneři sériově nevěrní, kníže si vydržoval nejméně tři milenky, zatímco jeho žena měla četné aféry, včetně milostných vztahů s Frankem Sinatrou a Marlonem Brandem. Dahan pouze vykresluje královský pár, jak spí v oddělených pokojích, naznačuje napětí, aniž by ho ale explicitně vyjádřil, což je rozhodnutí, které nakonec působí jako divácky poněkud sebezničující.
Grace, kněžna monacká se z větší části odehrává v roce 1962, v bouřlivém roce v historii tohoto starobylého knížectví, kdy Francie agresivně prosazovala uzavření „přeshraničních mezer“, které umožňovaly francouzským společnostem a občanům vyhýbat se placení daní. V říjnu Francie vytvořila celní blokády na hraničních silnicích ve snaze zvýšit tlak na vzdorovitého Rainiera. Film naznačuje, že stárnoucí prezident Charles de Gaulle hledal nějakou politickou výplatu po kruté a nákladné porážce ve válce za nezávislost Alžírska. Dahan tuto drobnou historickou potyčku nafoukl do podoby existenciálního boje o moc v Monaku, v němž dvojí agenti a palácoví zrádci plánují Francií podporovaný převrat.
Monako je ráj, ale čeho?
Scénář se ve spletitých situacích zároveň snaží vykreslit Kellyinu neochotu odmítnout nabídku Hitchcocka na její hollywoodský návrat ve filmu Marnie jako klíčový faktor záchrany Monaka před francouzskou invazí. Nakonec kněžna využije své herecké schopnosti, aby okouzlila samotného de Gaulla strhujícím projevem, který vykreslí malé Monako jako kouzelné království, které se ve světě tyranů zasazuje o pravdu, spravedlnost a krásu. Vzhledem k dlouhé historii tohoto malého daňového ráje jako magnetu pro hazardní hráče, pochybné oligarchy a další působí toto absurdní vyvrcholení poněkud komicky.
Zdroj: time.com, imdb.com, beyondgracekelly.com
